Změnu navrhl kabinet již dříve, a to v rámci poslanecké novely zákona o omezení výhod zákonodárců. Předlohou se ve středu zabýval sněmovní rozpočtový výbor.

Stávající zákon o platech ústavních činitelů říká, že po odchodu mohou dostat politici maximálně pět platů. První z nich je poslední plat a další jsou za každý rok strávený v ústavní funkci. Ve funkci ministra mohou být behmě jednoho volebního období maximálně čtyři roky.

Spor o výši odchodného vypukl již koncem dubna, kdy končila vláda Stanislava Grosse a rodila se nová vláda Jiřího Paroubka. Zatím totiž není jasné, jak se léta strávená v politice do odchodného započítávají.

Jde i o statisíce

Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že odcházejícím politikům se do odchodného počítají pouze celé ukončené roky ve funkci v rámci jednoho volebního období. Předchozí "poslancování" se podle ministerstva do odchodného nezapočítává.

Plánovaná změna je dobře viditelná například u bývalého premiéra Stanislava Grosse. Plat premiéra činí 146 200 korun hrubého. Gross má tak nárok na tři platy, tedy dohromady na 438 600 korun.

Pokud by se ale jeho odchodné počítalo podle nového vládního návrhu, dostal by platů pět, tedy 731 000. Navíc by si tak přišel oproti současnému stavu na 292 000 korun.

Ještě ale není vůbec jisté, zda Sněmovna předlohu přijme. Sněmovní rozpočtový výbor dnes sice tento vládní pozměňovací návrh podpořil, předlohu jako celek ale nedoporučil sněmovně přijmout. To ale v tomto případě není směrodatné. Rozhodující bude až hlasování celé Sněmovny.