Bývalý šéf harvardských fondů Viktor Kožený žije na Bahamských ostrovech v Atlantském oceánu nedaleko Floridy už několik let, zatímco v ČR je stíhán jako uprchlý pro údajné rozsáhlé podvody.

Bahamy přitom zpravidla podle diplomatických zdrojů podobné smlouvy neuzavírají a osoby nevydávají. Kdyby se tak přece jen rozhodly, odcestují většinou takoví lidé jinam, nejčastěji do blízkého Belize, jehož státní politika je stíhané osoby nevydávat.

Ve středoamerickém Belize žije například někdejší předseda představenstva Harvardského průmyslového holdingu Boris Vostrý, který je stíhán společně s Koženým. Oba podle české policie v letech 1995 až 1997 převáděli majetek v hodnotě 11,5 miliardy korun z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice. Poškodili tím údajně holding, který pak skončil v likvidaci.

Po Koženém prahnou i USA

Kožený je stíhán také ve Spojených státech kvůli podezření ze zpronevěry 182 miliónů dolarů (nyní asi 4,5 miliardy korun). Americký státní zástupce Robert Morgenthau už dříve avizoval, že hodlá Koženého dostat před manhattanský soud. Pokud by Bahamy podle smlouvy s USA Koženého vydaly přednostně Američanům, mohou se české úřady obrátit na Spojené státy o pomoc.

Česká justice loni v září informovala, že požádá Bahamy o vydání Koženého na základě smlouvy z roku 1925 o vydávání zločinců, kterou byly vázány britské kolonie a Bahamy tento závazek uznávají. Kožený, držitel irského pasu, na to prohlásil, že se stal obětí politické perzekuce ze strany české vlády.

Smlouvu o diplomatických vztazích podepsali v New Yorku vedoucí stálých misí České republiky a Bahamského společenství při OSN Hynek Kmoníček a Paulette Bethelová. České diplomatické zastoupení připadne do působnosti velvyslanectví v Havaně.

Navázání styků dal Kmoníček do souvislosti s českou kandidaturou do Rady bezpečnosti OSN na období 2008 až 2009. "Česká republika se snaží navázat diplomatické styky s několika posledními státy světa, s nimiž je dosud po svém vzniku v roce 1993 neměla," řekl Kmoníček v New Yorku.