Dokumenty o demonstracích a stávkách, kterých se v Plzni, Praze, Bohumíně, Kopřivnici, Vimperku, Svitavách a jiných městech zúčastnilo více než 30 000 dělníků, nyní zpracovává Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.

Měnová reforma byla přísně utajována. Zákon o ní přijalo Národní shromáždění 30. května 1953 a platit začala už od 1. června. V hotovosti si jedinec mohl vyměnit nejvýše 300 korun, a to v poměru 5:1. Další hotovost banky vyměňovaly v poměru 50:1. Vklady se přepočítávaly různě, podle množství uložených peněz. Do 5000 korun v poměru 5:1, ale například nad padesát tisíc byly znehodnoceny poměrem 30:1. Bez náhrady byly zlikvidovány všechny pojistky včetně životních, státní dluhopisy a ostatní cenné papíry. Mzdy, platy a důchody se přepočítávaly v poměru 5:1.

Jak bylo zvykem, o akci se s předstihem dozvěděli členové vedení KSČ a příslušníci bezpečnosti. Obyčejní lidé byli odkázáni na fámy a spekulace. Například náčelník Veřejné bezpečnosti (VB) ve Svitavách několik dní před reformou informoval vedení o nebývalém zájmu občanů o jakékoli zboží. Lidé skupovali úplně všechno. "Tato nákupní horečka se soustředila 30. a 31. 5. 1953 na pohostinské podniky, kde občané čekali na podávání oběda již od ranních hodin, a bylo běžným zjevem, že jeden občan požadoval několik obědů," uvedl ve svém hlášení.

Bezpečnost se obávala reakce obyvatel a už dva dny před přijetím zákona se o chystaných opatřeních tajně radili náčelníci Státní bezpečnosti (StB) a VB. Mimo jiné zakázali prodej více než desetiprocentního alkoholu.

V samotný den reformy pak náměstek ministra Národní bezpečnosti Antonín Prchal krajským náčelníkům nařídil, aby "v případě protistátních provokací, demonstrací a shluků s nepřátelskými tendencemi ihned a rázně učinili potřebná opatření k jejich likvidaci".

Po nepokojích procesy

V mnoha městech, především tam, kde byly velké průmyslové podniky, však dělníci vyšli do ulic protestovat proti kroku, který je připravil o úspory. Rozhořčilo je také vystoupení prezidenta Antonína Zápotockého, který několik dní před reformou tvrdil, že "naše měna je pevná a měnová reforma nebude".

Největší a nejostřejší byl protest v Plzni, kde přerostl v protivládní demonstraci. Na dvacet tisíc dělníků několika závodů Škodovky vyjádřilo nesouhlas s reformou na náměstí Republiky. Demonstranti pronikli na radnici, odkud z oken vyhazovali busty a obrazy vládnoucích představitelů. Zmocnili se i místního rozhlasu. Vedení KSČ vyslalo do Plzně jednotky vojsk ministerstva národní bezpečnosti, lidových milicí a StB, které postupně "nastolily ve městě pořádek".

Následovalo vyhazování z práce, nucené vystěhovávání rodin z Plzně do pohraničí. Jak uvádějí historici v knize Velká peněžní loupež v Československu 1953 aneb 50:1, konalo se například v Plzni v době od 13. do 22.července 1953 čtrnáct vykonstruovaných procesů. Tresty se pohybovaly v rozmezí od šesti do 14 let. Soudy odsoudily 331 lidí, z toho 48 žen. Celkem úřady zatkly a uvěznily 472 lidí.