To může kandidáty znervóznit. Častěji než v minulosti by tudíž mohli sahat k osobní kampani za vlastní statisíce či milióny, aby si v konkurenci lepší místa na listině pojistili, nebo aby ze zadních pozic vyrazili za mandátem.

Podle novely má rozdělení poslaneckých křesel v rámci kandidátky záležet daleko více na úspěchu jednotlivců v kampani než na vůli stranických orgánů či zákulisních hrách.

Záměr, který počítá s posílením takzvaných preferenčních hlasů, má ve Sněmovně šanci na přijetí, byť zřejmě ne v tak radikální podobě, jak navrhují tři poslanci soc. dem. Ti chtějí, aby voliči mohli udělovat pět přednostních hlasů namísto nynějších dvou a současně snížit procento potřebné pro přeskočení do čela kandidátky ze 7 na 2.

Příležitost by tak dostali kandidáti, kteří se ocitli na jinak nevolitelném místě. Do Sněmovny by mohli projít místně známí politici, nebo třeba i straničtí rebelové.

Poslanci věří, že se zvýší účast

Jak řekl Právu jeden z navrhovatelů, Robin Böhnisch (ČSSD), novela má motivovat k větší volební účasti. "Krom většího zájmu občanů o volby by důsledkem přijetí novely mohla být kultivace primárek v politických stranách," uvedl poslanec pro Právo. Pokud se podle něj do kampaně zapojí více kandidátů z dříve takzvaně nevolitelných míst, bude to jen dobře.

Díky osobní kampani a popularitě se například dostal loni přednostně do Evropského parlamentu známý sexuolog a poslanec Sněmovny Jaroslav Zvěřina (ODS), původně nasazený až na desáté místo. Nabádal voliče, aby jej kroužkovali, vydával vlastní noviny a vyhlásil soutěž o ceny z 25 zemí Unie.

V roce 2002 na preferenční hlasy naopak doplatili unionisté Ivan Pilip, Stanislav Volák či Pavel Pešek, které přeskočili lidovci - Jiří Hanuš, Jaroslav Lobkowicz či Miroslav Kalousek a Jaromír Talíř. Strany tehdy kandidovaly ve společné Koalici.

Pokud by však platila dvouprocentní hranice, dostal by se po volbách do Sněmovny v případě ODS například Marek Benda z 12. pozice v Praze, na 20. místo odsunutý "rebel" Jiří Payne v tomtéž regionu či celorepublikově neznámý soukromý zemědělec Josef Stehlík dokonce z 26. příčky ve Středočeském kraji.

Nápad posílit přednostní hlasy se líbí předsedkyni ústavněprávního výboru Sněmovny Vlastě Parkanové (KDU-ČSL), podpořila by však méně radikální řešení.

"Kvórum dvou procent by mohlo zamíchat kandidátkou natolik, že by její složení bylo úplně jiné, než si strana představovala," řekla Právu. Parkanová si podle svých slov dovede představit i populistické osobní kampaně, na jejichž základě by se do Sněmovny mohli dostat lidé, kteří tam nepatří.

Böhnisch však soudí, že "když osobní kampaň nabere směr k bezohledné osobní prezentaci nebo poškozování dalších kandidátů, mají politické strany dost nástrojů k tomu, aby zasáhly".

Němec: primárky by ztratily smysl

O návrhu je ochoten diskutovat i místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Bude se podle něj muset diskutovat o konkrétní podobě, různě by se totiž projevoval v malém, například Karlovarském kraji a ve velkém Středočeském.

Ani ODS není zcela proti. Podle jejího poslance Jiřího Pospíšila je nutné vést diskusi, jak výrazné změny na kandidátce může udělat hrstka voličů.

Proti nápadu se postavil ministr spravedlnosti a šéf US-DEU Pavel Němec. Soudí, že posílením přednostních hlasů by ztratily smysl stranické primárky a politici by místo práce exhibovali ve svých regionech. Upozornil, že vláda k novele zaujala zamítavé stanovisko. Kabinet připravuje vlastní komplexní zákon.

Jeden z poslaneckých navrhovatelů, Zdeněk Koudelka (ČSSD) však namítá, že se vládní volební zákoník nestihne schválit do voleb v polovině příštího roku. Pokud by záměr soc. dem. poslanců ve Sněmovně prošel, musel by jej ve stejném znění schválit i Senát, jednalo by se tedy nejspíše o kompromisní podobu.