Při návštěvě Liberce pak řekl: "Já jim nezakazuji jejich postoje, ať si to nepletou s minulou dobou. Oni chtějí zakazovat mně postoje mé a tím předvádějí neschopnost žít ve svobodné společnosti. A opakuji závěrečné jediné slovo, že je to smutné."

V oficiálním dopise Klaus napsal: "Trvám na tom, že nejrůznější hnutí a skupiny, které nemají dost odvahy, sil ani idejí, aby s nimi šly na veřejný trh a podstoupily volební zápas o svou demokratickou legitimitu, mohou nebezpečí pro svobodu představovat."

Klaus nedávno prohlásil, že Rada Evropy by měla bojovat proti takzvané postdemokracii, za kterou považuje nátlak nejrůznějších hnutí. Podle něj totiž chtějí promlouvat do běžného života lidí, přestože nemají mandát vzešlý z voleb. Klausova slova pobouřila některé bývalé disidenty. Ti je považují za diskreditaci úsilí nevládních organizací a za útok na základní demokratické principy zaručené ústavou.

"Tento postoj je namířen proti občanským aktivitám, jejichž prostřednictvím se mnozí z nás snažili - často za velkého úsilí a obětí - bojovat proti arogantní moci legitimních nomenklaturních struktur minulého režimu, nebo alespoň veřejně projevit kritický názor k tehdejší situaci," uvádí se v textu, který minulý týden podepsalo 12 osobností, například Rudolf Battěk, Václav Malý, Jan Ruml, Petr Uhl, Karol Sidon, Jiřina Šiklová či Svatopluk Karásek. Podobná kritika neziskových organizací podle podepsaných disidentů nepřísluší prezidentovi.

Prezidentovi se výhrady disidentů nelíbí a považuje je za dezinterpretaci svých výroků. "Pokud jste si tyto moje věty vztáhli na sebe, je to smutné. Ani slovem jsem se nezmínil o různých aktivitách a hnutích, které v době, kdy u nás panovala totalita, kdy nebyly možné svobodné a demokratické volby, měly jistě své opodstatnění," uvedl Klaus.