Na rozdíl od prvního případu jsou ale předkladatelé přesvědčeni, že tentokrát by mohli ve svým návrhem uspět. Podepsali se pod něj totiž s výjimkou ODS představitelé všech parlamentních stran.

Skupina poslanců chce - aby stejně jako v předchozím případě - byly všechny stavby související s dráhou označeny za veřejný zájem a tomu by se mělo přizpůsobit zkrácení všech lhůt při správním řízením. Právě různé námitky a odvolání účastníků stavebního řízení často protahují výstavbu, a proto tomu chtějí poslanci předejít. Stejně tak chtějí schválením zákona předejít tomu, aby se majitelé některých pozemků snažili na jejich prodeji neúměrně vydělat.

"Doufám, že zákon podpoří většina Sněmovny, protože výstavba dráhy je nezbytná," řekl Právu jeden z předkladatelů, někdejší ministr dopravy, poslanec Jaromír Schling (ČSSD). Odmítl však poznámku, že jde o téměř stejný návrh, jako ten, který se týkal silnic a který většina zákonodárců odmítla.

Stop spekulacím?

"Tento návrh je především o výkupu pozemků pro jednu stavbu. Myslím, že tady je ten veřejný zájem naprosto zřetelný," prohlásil Schling. Dodal, že první zákon se týkal zejména zkrácení lhůt při správním řízení týkajícím se výstavby dálnic, rychlostních komunikací a koridorů.

Podle něj totiž vlastníci s pozemky kolem ruzyňského letiště spekulují, a proto poslanci navrhují vyvlastnění za cenu "v místě a čase obvyklou".

"S ohledem na nezbytnost výstavby nové dráhy je při její přípravě potřebné zabránit spekulativním obchodům s pozemky, na kterých má být umístěna, neboť snaha získat z rozvoje dopravní infrastruktury prospěch by mohla ve svém důsledku znamenat významné průtahy, nebo dokonce znemožnění realizace záměru, nemluvě o navýšení ceny," tvrdí skupina poslanců.

Dodává, že dnes je již 70 procent pozemků pod kontrolou České správy letišť, takže zákon by se týkal zbývajících 30 procent.

ODS zásadně proti

Neoblomná v podpoře dalšího vyvlastňovacího zákona je ale stále ODS. Místopředseda rozpočtového výboru Martin Kocourek Právu řekl, že jejich přístup je stejný jako v případě výstavby dálnic. "Musíme hledat mez, kdy někdo alibistickým schválením zákona chce zakrýt neschopnost dosáhnout dohody při výkupu pozemků," poznamenal Kocourek.

Zastánci i odpůrci vyvlastňování se opakovaně přou, zda při výstavbě důležitých tepen, které slouží miliónům lidí, je nutné tento zájem nadřadit nad zájem několika desítek, případně stovek majitelů pozemků, případně ekologických aktivistů.

Odpůrci těchto řešení tvrdí, že prvním zájmem musí být nedotknutelnost a ochrana soukromého vlastnictví.

Předkladatelé návrhu zákona argumentují, že pokračování v rozvoji ruzyňského letiště je nezbytné, neboť jeho kapacita je již téměř vyčerpána, a pokud by stagnovalo, znamenalo by to velké ztráty ČSA i republiky. Připomínají, že nová dráha by měla ulehčit život zhruba 150 tisícům obyvatel Prahy žijících pod současnými vzletovými a přistávacími dráhami. Výstavbou nové by došlo k jejich omezení, a tím i k omezení hluku.

Výstavba nové dráhy má přijít zhruba na sedm miliard korun, přičemž zahájena by měla být v roce 2007 a dokončena o dva roky později.