To ale jen za předpokladu, že se ministru vnitra Františku Bublanovi podaří příští týden ve vládě a poté i parlamentu prosadit novelu zákona o služebním poměru 60 tisíc lidí. Právo získalo informace o předloze v pondělí.

Zvýšení platů by sice nebylo tak razantní, jak původně předpokládat zákon, jehož účinnost politici po vypjatých sporech loni odložili, avšak spolu s přesnými pravidly pro odchodné a tzv. rentu by novela mohla přispět ke stabilizaci situace ve sboru. Platy by se po plánovaném zvýšení valorizovaly- stejně jako ve zbytku státní správy - vládním nařízením.

Bublanův návrh vychází vstříc i požadavkům lidovců a ODS, kteří kritizovali hlavně výši odchodného a několikatisícové měsíční renty po odchodu ze služby. Ministr v předloze počítá s tím, že příslušníci ozbrojených složek by získali právo na odchodné minimálně po šesti letech služby, přičemž dostat by mohli maximálně šest platů. Původní zákon zaručoval odchodné ve výši osmi měsíčních platů.

Úprava renty

Úprava se týká i renty. Stejně jako v původním zákonu by každý příslušník získal nárok na rentu až po odsloužení patnácti let, přičemž výše by začínala na 20 procentech měsíčního platu. Nejvyšší renta - a to 50 procent - by náležela tomu, kdo odslouží pětatřicet let. V odloženém zákonu byla hranice 55 procent po třiatřiceti letech ve stejnokroji.

"Nejde o nějaké ohromné výhody, pokud si uvědomíte, že člověk po třicet letech práce u policie je svým způsobem opotřebovaný a hůře si už bude hledat práci. Proto je renta koncipována tak, aby příslušníkům pomohla překlenout období, v němž si budou hledat jinou práci," popsal Právu situaci ministr vnitra.

Kvůli nižším příjmům vyšel Bublan vstříc požadavkům odborů a v návrhu zákona snížil počet hodin, které musejí příslušníci ročně odpracovat zdarma z 300 na 150 hodin.

Přivýdělky možné

Policisté a další příslušníci sborů si budou nově moci přivydělat, avšak pouze za předpokladu, že se nedostanou do střetu zájmů a že jim to jejich přímý nadřízený povolí. Dosud jsou jakékoli výdělečné aktivity pro příslušníky sborů zakázány. Policista by si podle návrhu mohl přivydělat třeba publikační činností, v žádném případě však nikoliv v soukromé bezpečnostní službě.

Lidovci: zrušit renty

"Doufám, že politici pochopí potřebu urychleného přijetí zákona tak, aby mohl začít platit příští rok," poznamenal Bublan. Připustil však, že již nyní dávají zejména někteří lidovci najevo nesouhlas. Sami totiž ministrovi předložili svou představu, podle které by se platy měly sice razantně zvýšit, avšak renty by se zcela zrušily.

"S tím ale nemohu souhlasit, neboť to jde zcela proti filozofii zákona. Jde nám přece o to, aby lidé, do kterých investujeme prostředky, zůstali ve službě co nejdéle, a za to mají nárok na určité zvýhodnění," prohlásil Bublan.

Právě odložení účinnosti původního služebního zákona, který před dvěma roky prosadil ještě tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross, vyvolalo podle Bublana mezi policisty vlnu odchodů. Zatímco např. loni za jedno čtvrtletí opustilo řady policie kolem pěti set příslušníků, letos to je - jak říká ministr - kolem jedenácti set lidí. "I když zatím nejde o dramatický úbytek lidí, doufám, že by se pro přijetí zákona mohl zastavit," řekl Právu Bublan.

Připustil, že chápe nejistotu a často i znechucení policistů či hasičů. "Policie se stala určitým otloukánkem v politickém souboji, přičemž nikdo už nevidí, že výsledky její práce se stále zlepšují," tvrdí ministr vnitra.