Za neoprávněný odposlech by hrozilo až dvouleté vězení nebo peněžitý trest. Ve zvláště závažných případech by byl trest tři až pět let vězení. Nyní za to výrazné tresty nehrozí, mnohdy se ani nepodaří odhalit pachatele.

Občan by měl právo na informace o tom, že orgány činné v trestním řízení získaly údaje o jeho bankovním účtu, jež jsou předmětem bankovního tajemství. Zpětně by mohli žádat informace také o tom, že byli odposloucháváni, byla kontrolována jejich pošta, případně jejich účet u Střediska cenných papírů.

Po skončení odposlechu by orgány činné v trestním řízení musely do dvou měsíců zahájit trestní řízení. Kdyby k tomu údaje z odposlechu nevedly, soud by občana o odposlechu informoval. Občan by pak mohl policii žádat o svůj záznam a soud o prověření jeho oprávněnosti. Za neoprávněný odposlech by občan mohl žalovat stát a žádat satisfakci, a to i finanční.

Přepadovka

ODS navrhla, aby parlamentní komise pro kontrolu policejních odposlechů mohla provádět kontroly po předchozím vyrozumění ministra vnitra, a ne pouze s jeho souhlasem, jak je tomu dosud. Předseda komise Bílý nazval navrhovaný způsob jako "přepadovku". Ministr vnitra by dále měl komisi pravidelně předkládat analýzu využívání operativní techniky.

Zpřísnění kontroly odposlechů žádá ODS dlouhodobě. Před dvěma roky pojali její poslanci podezření, že jsou odposloucháváni. Mělo se to týkat i jejich předsedy Mirka Topolánka. Politici ODS několikrát i s odkazem na rostoucí množství odposlechů vyslovili názor, že odposlechy mohou sloužit k politickému boji. To ale policie odmítla s tím, že rostoucí počet odposlechů je důsledkem boje proti zločinu.

Za odposlechy už policie operátorům platí

Policie musí od začátku května platit operátorům za odposlechy telefonních hovorů. Ukládá jí to zákon o elektronických komunikacích. Dříve náklady spojené s odposlechy plně hradili operátoři. Policie odhaduje, že soukromým operátorům zaplatí stovky miliónů korun, informoval o tom v pondělí Český rozhlas 1 Radiožurnál.

Někteří poslanci a členové vlády ale za ještě větší problém považují to, že operátoři nejsou od 1. května povinni vyhovět žádostem Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenského obranného zpravodajství (VOZ) a odposlechy pro ně technicky zajišťovat. Povinně to musí dělat jen pro policii.

"Od 1. května za odposlechy platí stát, nebo tedy zadavatel odposlechů, nikoliv telekomunikační operátoři, jak tomu bylo v minulosti," potvrdila rozhlasu mluvčí ministerstva informatiky Klára Volná. Policie dosud neví, kolik ji budou odposlechy stát.

"Vyhláška o výši plateb, kterou by měl vypracovat Český telekomunikační úřad, stále ještě není vypracována. Zatím nevíme, jaké budou sazby, navíc ani nevíme, zda na to vláda vyčlení nějaké prostředky, nebo to půjde z rozpočtu policie," uvedla pro Radiožurnál mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová.

"Výši a způsob úhrady efektivně vynaložených nákladů na odposlechy stanoví vyhláškou Český telekomunikační úřad. Ten tak ovšem bude moci učinit až na základě stanovení technických podmínek odposlechů, které musí připravit ministerstvo vnitra ve spolupráci právě s policií," řekla Volná. Zákon podle ní na postupnou přípravu zmíněných vyhlášek pamatuje. "Dokud nebudou platit nová pravidla, platí stará úprava a nic se nemění," uvedla.

Boj s terorismem

Volná poukázala na to, že pravidlo, podle něhož nese náklady spojené s odposlechy ten, kdo službu objednává, se do zákona o elektronických komunikacích dostalo jako poslanecký pozměňovací návrh v branném výboru - stejně jako ustanovení, podle něhož lze odposlechy provádět pouze prostřednictvím zařízení policie.

Za ještě větší problém někteří poslanci i ministři považují to, že podle zákona o elektronických komunikacích nejsou operátoři povinni vyhovět žádosti BIS a VOZ a technicky pro ně zajišťovat odposlechy. Ministr vnitra František Bublan minulý týden prohlásil, že to může mít velmi vážné negativní důsledky pro bezpečnost Česka či plnění povinností, jež má země v mezinárodním boji proti terorismu.

"Mluvil jsem s některými zástupci, kteří jsou deklarováni z různých zpravodajských služeb na našem území, a ti jsou trošku pobouřeni. Skutečně došlo k ukončení některých společných mezinárodních akcí," varoval Bublan. Oznámil, že odposlechy odmítl zajišťovat už Český Telecom. "Jestliže dnes Český Telecom dal najevo, nebo dokonce ukončil některé odposlechy, zítra to může být i jiný operátor," řekl Bublan.

Pozměňovací návrh

Obnovení povinnosti operátorů technicky zajišťovat odposlechy i pro tajné služby - ne jen pro policii - má zajistit pozměňovací návrh, který předložil šéf sněmovní komise pro kontrolu VOZ Tomáš Kladívko k návrhu zákona o sloučení vojenských tajných služeb. O Kladívkově návrhu by Sněmovna měla hlasovat ve středu.

Podobný návrh vypracovala i vláda. Minulý čtvrtek chtěla, aby ho Sněmovna schválila hned v prvním čtení, ale poslanci tomu nevyhověli. Sněmovna by o něm mohla hlasovat nejdříve v červnu.