Zákon o registrovaném partnerství patří k nemnoha věcem, které pravidelně rozdělují i jednotlivé politické frakce, jednotně proti jsou jen lidovci. Obecně ale platí, že víc hlasů získává norma od levicových poslanců. Současné výzkumy přitom ukazují, že v příští Sněmovně významně posílí ODS.

Zastánci normy se tedy obávají toho, že po volbách by mohl mít zákon vzhledem k vyššímu počtu konzervativních poslanců ještě menší šanci na schválení než dosud.

"Rozhodně nechceme přitvrdit v požadavcích, co všechno našim jinak sexuálně orientovaným spoluobčanům umožnit. Ale fakt je, že když už i katolické Španělsko do toho šláplo, tak to nevzdáme," řekla dříve Právu poslankyně Táňa Fischerová z klubu US-DEU. Podle ní už proto, že české veřejné mínění je na straně legalizace jejich svazků.

Odmítnuto čtyřikrát

Jejím názorovým protipólem jsou lidovci. Jiří Karas považuje snahu za legalizaci soužití homosexuálních párů za skandální.

Čeští poslanci od roku 1997 zamítli návrh zákona o registrovaném partnerství již čtyřikrát. [celá zpráva] Podobné normy ale platí v Belgii, Dánsku, Finsku, Nizozemsku, Německu, Norsku, Portugalsku, Švédsku, Švýcarsku, ve Francii a na Islandu.

Osoby stejného pohlaví mohly své svazky - i když bez větších právních důsledků - zaregistrovat dříve i v šesti španělských kantonech a v Londýně. V Maďarsku mohou uzavřít vztah podobný českému "druh družka" rovněž bez větších právních dopadů.

Páry téhož pohlaví dosud mohou adoptovat dítě v Nizozemsku a ve Švédsku. V Dánsku zákon těmto párům umožňuje adoptovat pokrevního potomka jednoho z partnerů. V českých návrzích zákonů se s možností adopce vůbec nepočítá.