Studenti mají měsíčně platit dva, tři ale i čtyři tisíce korun, ale stipendium, které budou nově dostávat, bude dělat necelých sedm set korun a například na Univerzitě Karlově v Praze pro mnohé možná jen tři sta. To už je podle studentů neúnosné, a proto chtějí protestovat před ministerstvem školství i vládou a žádat odstoupení ministryně Petry Buzkové.

Zdražování kolejí je důsledek změny, kterou od září spouští úřad Buzkové. Ten už nebude dávat peníze vysokým školám, které z nich dotují bydlení na kolejích, ale jako "ubytovací stipendium" je na ruku dostanou sami studenti. Problém je v tom, že na ně nemají mít například nárok posluchači, kteří studují už druhou nebo jakoukoliv další vysokou školu.

Zatímco teď stát vysokým školám přispívá na každé lůžko na koleji 890 korunami, s novým systémem se částka sníží, protože na ni bude mít nárok víc posluchačů. Vysoké školy, které změnou pravidel přišly o finanční prostředky, tak zvyšují ceny za ubytování.

Například na Univerzitě Karlově posluchači teď platí za lůžko podle kvality nejčastěji 900 až 1200 korun. Po zdražení by to podle předběžných odhadů, které mezi studenty pronikly, mělo být zhruba 2000-5000 korun měsíčně. Bydlení se podle studentů zdraží o 1200 až 3700 korun. Dvoulůžkové pokoje, které teď stojí kolem 800 korun, pak vyjdou na dva tisíce a ty, za které se platí 1200, mají být až za 4900 korun.

"Přitom příspěvek na bydlení od ministerstva, který to má kompenzovat, vychází tak na 300 korun měsíčně na studenta. Víc, možná kolem tisícovky, snad dostanou ti, jejich celkový rodinný příjem je do 1,1násobku životního minima. Kolik jich ale bude?" rozčiluje se spoluorganizátor protestu Dluhoš.

Navíc už podle něj nikdo nedomyslel, že když toto stipendium dostanou, životní příjmy rodiny se tím pak automaticky zvýší. "Nebudou už spadat do té samé kategorie jako předtím, a přijdou tak o jiné sociální příspěvky," varoval Dluhoš.

Změna uprostřed hry

Mluvčí univerzity Václav Hájek Právu řekl, že ceny, které mezi studenty kolují, nejsou stále konečné. Neoficiální odhady a tabulky ale studenti získali z webu univerzity, konkrétně akademického senátu UK. Jeho předseda Václav Hampl, říká, že by ceny po zdražení neměly dosáhnout až ke zmiňovaným čtyřem tisícům korun za měsíc.

"Mluví se zhruba o 2000 měsíčně," dodává. Problém je ale výška ubytovacích stipendií. Částku 70 miliónů korun, kterou má UK na jejich vyplacení zhruba dostat od ministerstva, je nedostatečná.

"Akademický senát teď řeší, jak sumu mezi studenty rozdělit. "Zatím se mluvilo o variantě, kdy by na posluchače, kteří jsou v druhém studijním programu a mimopražští, vycházelo 300 korun měsíčně. Zhruba dvojnásobek nebo 2,5násobek by mohl být pro studenty sociálně slabé," vypočítal Hampl.

Proč právě na UK vychází ubytovací stipendium tak nízké? Je tu vysoký podíl posluchačů, kteří už nestudují svůj první program v životě a na ty univerzita od ministerstva příspěvek nedostane.

"Nedostanou se k nám napoprvé, tak jdou studovat něco jiného, aby neztráceli čas, ale zkusí to znovu, až pak konečně mohou studovat to, co chtějí. Je nespravedlivé, aby za to byli penalizováni," soudí předseda akademického senátu. Nefér podle něj je, že se vysokoškoláci o změně dozvídají uprostřed hry.

Náměstek ministryně Petr Kolář Právu řekl,.že se vysoké školy nemusí striktně držet ministerských pravidel na přidělování stipendií. Mohou je tedy dát i posluchačům, kteří studují jiný než první program. Musí si na to ovšem najít prostředky z vlastních zdrojů. Ministerstvo ale slibuje, že příští rok dá vysokým školám na ubytovací stipendia vyšší částku. "Pak se ale změní i pravidla pro rozdělování stipendií, pro letošek jsou ještě poměrně volná," tvrdí Kolář.