Prezident Václav Klaus navíc ČSSD sdělil, že vznik menšinové vlády bez předem sjednané koaliční či opoziční podpory neumožní. Pokud koaliční strany prezidentovi potvrdí "definitivní ztroskotání" jejich čtvrteční dohody o nové vládě, chce Klaus zahájit jednání o prozatímní vládě a přípravě předčasných voleb. [celá zpráva]

Politolog Bohumil Doležal pokládá za pravděpodobné, že Gross bude nyní chtít pokračovat s obměněnou vládou. "Takový scénář je pohodlný a zcela legální," řekl. Délka vládnutí Grossova kabinetu by pak podle něj závisela na vztazích s KSČM. Mohlo by to ale vést ke vzbouření některých poslanců ČSSD, takže by Grossova vláda ani s podporou komunistů neměla ve Sněmovně většinu. Jinou možností je podle Doležala dohoda o předčasných volbách.

Také Petr Jüptner z Institutu politologických studií se domnívá, že "na menšinovou vládu to teď bude chviličku vypadat". Pokud by se ale měla opírat o podporu komunistů, moc šancí na úspěch jí nedává, protože část ČSSD ji nebude chtít. Pak by se podle Jüptnera mohla obnovit koaliční jednání o nové vládě. Za nejpravděpodobnější politolog pokládá variantu předčasných voleb, i když jednání o nich budou vleklá a složitá - ne o termínu voleb, ale o tom, jakým způsobem k nim dospět.

Petr Just z Institutu politologických studií se domnívá, že prezident nebude chtít jmenovat Grossovu vládu, která by se opírala o podporu komunistů. "Ústava mu (prezidentovi) nedává žádný termín, do kdy by to musel udělat," podotkl. Možným řešením krize je proto varianta ODS předpokládající vznik nekomunistické technokratické vlády, která by zemi dovedla k předčasným volbám.

Lidovci přecenili své možnosti

Nová vláda, na jejímž vzniku se v noci na čtvrtek dohodli lídři bývalé koalice, měla podle politologů šanci vydržet do řádných parlamentních voleb, pokud by ji všechny stranické orgány potvrdily. Na neúspěchu, který podle Doležala nemá v Česku obdoby, se podílely dva faktory: naprostá neschopnost ČSSD a nezodpovědné chování KDU-ČSL. "Lidovci si zvolili plán, na který nemají síly. Přecenili zcela své možnosti," dodal.

Většina expertů ale měla za to, že by nový kabinet neměl sílu na potřebné reformy zdravotnictví a penzijního systému. Opačný názor měl politolog Zdeněk Zbořil, podle něhož by nová vláda mohla s reformami postoupit dál než dosavadní vláda. Opíral se přitom o schopnosti potenciálních nových členů kabinetu včetně kandidáta na premiéra Jana Kohouta. I ten ale ve čtvrtek po krachu jednání uvedl, že "není jiné vyústění vládní krize než předčasné volby".

Sedm ministrů v demisi

Sedm ministrů z osmnáctičlenného týmu Stanislava Grosse (ČSSD) už podalo demisi - tři lidovci, tři unionisté a nestraník Jaroslav Bureš. Všichni zůstávají ve vládních křeslech, dokud prezident Václav Klaus jejich rezignace nepřijme. Po krachu dohody o většinové vládě bývalé koalice opět ožila úvaha o demisi vlády jako celku, kterou už dvakrát předložili svým kolegům ministři za Unii svobody-DEU.

Zatím se o jejich návrhu nehlasovalo. Pokud by ale nadpoloviční většina členů vlády, tedy přinejmenším deset ministrů, souhlasila s kolektivní rezignací, premiér by rozhodnutí kabinetu musel respektovat - i kdyby s tím sám nesouhlasil. Vláda totiž rozhoduje ve sboru.

Buzková pro demisi

Kdyby se tedy k sedmi odstupujícím ministrům přidali ještě tři další z řad zástupců ČSSD, mohli by společně demisi prosadit. Ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) považuje za možné východisko ze stávající krize dohodu všech demokratických parlamentních stran na dočasné vládě, tlumočila její slova mluvčí Michaela Lagronová.

Rozumným řešením by podle ní byla i demise současné vlády. O svých dalších krocích se ale rozhodne podle toho, s jakými návrhy přijde premiér. S "komunisty v zádech" nechtějí vládnout vedle Buzkové ani ministr průmyslu Milan Urban, ani dva nestraníci - ministr vnitra František Bublan a vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.

"Pokud by se vláda kolektivně rozhodla, že demisi podá, premiér by musel její rozhodnutí respektovat," řekl Václav Pavlíček z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Prezident podle něj nemůže demisi vlády odmítnout. "Prezident může udělat jenom to, že pověří vládu, aby vykonávala své funkce až do doby jmenování nové," dodal znalec ústavního práva.

Podle jiných názorů ale prezident musí demisi vlády přijmout jen tehdy, pokud by Sněmovna zamítla žádost kabinetu o vyslovení důvěry, nebo pokud by mu vyslovila nedůvěru. Třetím případem, který nedává vládě ani hlavě státu manévrovací možnosti, je situace po sněmovních volbách - stará vláda automaticky odstupuje po ustavující schůzi nově zvolené dolní komory.

V ostatních případech nemusí prezident demisi vlády přijmout a může se pokusit situaci řešit politickými prostředky, uvádí se v komentáři ústavy z roku 1997.

Na odchodu z vlády jsou lidovečtí ministři zahraničí, dopravy a životního prostředí Cyril Svoboda, Milan Šimonovský a Libor Ambrozek, kteří rezignovali už začátkem dubna. O pár dní později se k nim připojil unionistický ministr informatiky Vladimír Mlynář. Další týden oznámil demisi ministr a šéf legislativní rady Jaroslav Bureš, který v Grossově týmu jako nestraník hájil barvy ČSSD. Počet odstupujících ministrů tento čtvrtek rozšířili zbylí dva zástupci US-DEU - ministr obrany Karel Kühnl a šéf spravedlnosti Pavel Němec.