Opoziční ODS důvěřuje 42 procent lidí, opačně se vyslovila více než polovina dotázaných.

Téměř shodně občané hodnotili hlavní aktéry koaliční a vládní krize, tedy ČSSD a KDU-ČSL. Tyto strany mají důvěru zhruba tří lidí z deseti, nevěří jim dvě třetiny obyvatel. Unie svobody působí důvěryhodně na 26 procent občanů, KSČM věří čtvrtina lidí. Unii nevěří 61 procent obyvatel, komunistům 69 procent.

Ve vládní krizi obstál Klaus

V průběhu vládní krize lidé jednoznačně nejlépe hodnotili působení prezidenta Václava Klause a médií, vyslovili se tak tři pětiny občanů. Naopak nejhůře dopadl premiér a předseda ČSSD Stanislav Gross, jehož majetkové aféry krizi rozpoutaly. Jeho postup ocenilo 16 procent obyvatel, tři čtvrtiny lidí jej vnímaly negativně. Jen o něco lépe dopadla Sněmovna.

Hodnocení působení v průběhu vládní krize
Rozhodně kladně Spíše kladně Spíše záporně Rozhodně záporně neví
prezident 20 39 22 6 13
premiér 2 13 31 44 10
Sněmovna 1 15 47 19 18
US-DEU 4 28 29 17 22
KSČM 4 27 23 15 31
ODS 9 28 27 23 13
KDU-ČSL 5 22 31 32 10
ČSSD 4 18 32 37 9
média 17 41 20 12 10
Zdroj: Výzkumy CVVM

Mezi politickými stranami lidé hodnotili při politické krizi nejlépe působení Unie svobody a KSČM, vyslovila se jich tak téměř třetina. Shodně 27 procent občanů ocenilo postup ODS a KDU-ČSL. Nejhůře dopadla ČSSD, jíž kladně hodnotilo 22 procent obyvatel. Ani u jedné ze stran však pozitivní hodnocení nepřevážilo nad negativním.

Nejhůře v tomto směru lidé hodnotili KDU-ČSL a ČSSD, jejichž postup při vládní krizi odsoudily téměř dvě třetiny dotázaných.

Kvůli nejasným financím složit funkci

Tři čtvrtiny lidí v České republice si podle březnového průzkumu CVVM myslí, že nevyjasněné majetkové či finanční operace by měly vést v případě politika k jeho rezignaci i tehdy, když není zřejmé, zda byl, či nebyl porušen zákon. Rozhodně pro odstoupení je zhruba každý druhý, přesně 44 procent lidí.

Téměř jednoznačně se pak lidé shodují v tom, že politik by měl odstoupit v případě, že byl odsouzen za trestný čin, ať už v souvislosti s výkonem své politické funkce, či nikoli.

Nevěra se toleruje

Relativně nejtolerantněji lidé naopak přistupují k manželské nevěře. Za pádný důvod k odstoupení to považuje jen každý čtvrtý. Velmi podobně jako obvinění z trestného činu lidé vnímají i neoprávněné užívání vědeckého či akademického titulu. Za slučitelné s výkonem politické funkce více než čtyřpětinová většina veřejnosti nepovažuje ani úmyslné lhaní.

Asi 78 procent lidí by pak pokládalo za důvod k odstoupení opileckou výtržnost. Stejně jako na aféry kolem financování majetku se lidé dívají také na případy, kdy politik zaviní vážnou dopravní nehodu. Odstoupení takového člověka z funkce by požadovalo 74 procent lidí.

Více než dvě třetiny lidí si myslí, že politik by měl odejít i tehdy, když je odsouzen pro pomluvu. Vulgární vyjadřování na veřejnosti považuje za důvod k odchodu 64 procent lidí. Téměř polovina dotázaných soudí, že politik by měl rezignovat také v případě, kdy se dopustí přestupku nesouvisejícího s výkonem funkce. Rovná polovina dotázaných však vyjádřila opačné mínění.

Na otázku, zda by měl politik odstoupit kvůli majetkové aféře bez ohledu na to, jestli byl, či nebyl porušen zákon, odpovědělo rozhodně ano 52 procent příznivců ODS a dalších 29 procent bylo spíše pro odstoupení. Z voličů ČSSD uvedlo rozhodně ano 29 procent lidí a spíše ano 43 procent.

Podle autorů průzkumu tyto rozdílné postoje ovlivnila současná aféra premiéra Stanislava Grosse s financováním rodinného majetku.