Ze srovnání s minulými průzkumy vyplývá, že se podíly spokojených a nespokojených respondentů během posledních let příliš nemění.

Zda jsou polistopadové poměry lepší, nebo horší, nelze říci podle 38 procent dotázaných. Za lepší považuje současnou situaci 31 procent veřejnosti, za horší ji označilo 20 procent. Zbytek neuměl na dotaz sociologů odpovědět.

Na současných poměrech lidem nejčastěji vadí nezaměstnanost, kterou v průzkumu označilo za největší nešvar 24 procent oslovených. O dvě procenta lidí méně znepokojuje hospodářská kriminalita a 17 procent špatné lidské vlastnosti. Chování a výsady politiků stejně jako celá současná politická situace vadí 16 procentům respondentů. Dvanáct procent občanů znepokojuje kriminalita a desetina má největší výhrady k práci policie a soudů.

Svoboda vs. sociální jistoty

V porovnání se situací před rokem 1989 lidé nejčastěji oceňují možnost cestovat, získávat informace, svobodně žít a říkat otevřeně své názory. Negativní hodnocení se nejčastěji týká sociálních jistot, zabezpečení ve stáří či pocitu bezpečí. Téměř polovina lidí si také myslí, že možností, jak ovlivňovat politický život v zemi i v místě bydliště, je zhruba stejně jako za totality.

Přesto většina respondentů, šest lidí z deseti, je přesvědčena o tom, že změna společenského systému v roce 1989 stála za to. Opačný názor vyslovila podle analytiků čtvrtina dotázaných.

Poměry před listopadem 1989 hodnotí jako lepší většinou respondenti nespokojení s vlastním životem, starší lidé, dotázaní, kteří označují svou životní úroveň za špatnou, lidé s nízkými příjmy, voliči KSČM nebo respondenti, kteří nesympatizují s žádnou politickou stranou. Opačně se vyjádřili hlavně lidé s dobrou životní úrovní a vyššími příjmy, dotázaní pracující na vedoucích místech či voliči ODS.