"Letní čas lidé většinou snášejí bez problémů, někteří ale, než si na něj zvyknou, jsou více unaveni a mají narušen svůj biorytmus," říká pražský internista Jakub Malý. Lidé se budou totiž několik týdnů znovu probouzet s pocitem, že ráno vstávají o hodinu dříve. Budou se budit do tmy, avšak odpoledne bude pro ně delší. Řidiči podle zákona nebudou od zítřka mít povinnost celý den svítit.

Podle bývalé předsedkyně Akademie věd Heleny Illerové má člověk v mozku své centrální biologické hodiny a každý z lidských orgánů má svůj biologický rytmus. Přesto přechod na letní čas lidem neškodí a většinou se s ním během několika dní srovnají. Češi vstávají poměrně brzy, a bude jim proto chybět světlo, které usnadňuje synchronizaci biologických hodin s nemilosrdným budíkem.

Hodinové ručičky putují na jaře dopředu nejenom v České republice, ale také v Evropské unii a i v dalších zemích. Část ekonomů tvrdí, že změna času přináší úspory elektrické energie, zejména proto, že večer se rozsvěcí světla o hodinu později. Část však poukazuje na to, že na odběr elektřiny má větší vliv topení.

Snaha šetřit však stála u kolébky myšlenky na posun času, který neúspěšně navrhoval americký přírodovědec Benjamin Franklin ve snaze ušetřit za svíčky.

Na českém území byl letní čas poprvé zaveden v době první světové války v roce 1915. Mezi válkami se od něj upustilo, ale vrátil se v roce 1940. V roce 1949 ho tehdejší československá vláda zrušila a v roce 1979 ho obnovila. Před deseti roky Česko přešlo na sedmiměsíční letní čas a srovnalo krok s EU.

Většina se vyrovná bez problémů

Podle posledního výzkumu veřejného mínění bezproblémově do letního času přejde 48 procent respondentů, a naopak 42 procent má nějaké potíže, z toho šest procent má větší psychické a jiné problémy. Jinak jde většinou o poruchy spánku, únavu a potíže v orientaci v čase.

Podle lékařů trvá tělu přibližně týden až čtrnáct dní, než si na letní čas stoprocentně zvykne.