Již dvouhodinová debata o tom, které body by se měly do programu doplnit, naznačovala, že schválení pořadu nebude jednoduché.

ODS navrhovala vyřazení bodu nazvaného odvolání rady pro rozhlasové a televizní vysílání, komunisté žádali zařadit zprávu vlády o postoji státu vůči Iráku. Z dílny ODS pocházela i žádost na otevření debaty o dálnici na severu Moravy, lidovecký ministr cyril Svoboda propadl se svou žádostí, aby se poslanci zabývali smlouvou s Vatikánem.

Na závěr opozice využila toho, že v sále bylo málo poslanců vládní koalice k neschválení programu, podle něhož by se měla dva následující týdny řídit. Důvodem byl nesouhlas s některými dodatečně doplněnými a zase naopak nedoplněnými body.

Předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek se pokusil situaci zachránit a dal ještě opětovně hlasovat. Bez úspěchu, a tak po procedurálních tahanicích nakonec schůzi ukončil a požádal poslance, aby se do Sněmovny dostavili ve středu ráno.

Na základě dohody grémia se pokusí svolat bezprostředně schůzi novou s programem novým. I ten však budou moci poslanci doplňovat a nakonec o něm budou muset hlasovat.

Ani jeden z předsedů koaličních poslaneckých klubů nechápe, proč k této situaci došlo. Jak Petr Ibl (ČSSD) tak i Jaromír Talíř (KDU-ČSL) tvrdili, že jejich absentéři byli tzv. vypárovaní s poslanci opozice. V případě lidovců to byli čtyři a v případě soc. dem. osm poslanců. Čisté svědomí má pouze US-DEU, která byla kompletní.

Podle ODS byla nepříjemná situace "dalším důkazem pokračující krize této koalice a bylo ukázkou neschopnosti předsedy Zaorálka řídit zasedání Sněmovny".

Spor o Radu

Neuralgické body byly tři. ODS a některým jednotlivcům z ostatních stran se nelíbilo, že Sněmovna zařadila na program odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, komunisté byli nespokojeni s tím, že poslanci odmítli jednat o postoji ČR k Iráku.

Řady těch, kdo rozhodli o ochromení Sněmovny, rozšířil také ministr vnitra Stanislav Gross. "Měl jsem k tomu svůj důvod. Do programu byla doplněna reorganizace policie. Není přece možné na plénu 200 lidí řešit čistě exekutivní záležitost. Pokud by někdo měl skutečně zájem tu věc řešit, tak to mohl navrhnout k projednání brannému výboru, kde není problém třeba na uzavřeném jednání o tom jednat," vysvětlil Gross Právu.

Ačkoli někteří poslanci ODS zlomyslně žertovali, že chtěli jen ukázat slabost koalice, která není schopna v parlamentu prosadit dokonce ani program jednání, jejich pravý důvod je podle premiéra Vladimíra Špidly evidentně jiný: "ODS chce zabránit odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, což je podle mého názoru nepřiměřené, a volí k tomu prostředky nedůstojné."

Premiér zapochyboval, že se ODS k této motivaci přizná. Mýlil se, neboť vzápětí přiznala Kateřina Dostálová (ODS) Právu, že to byl právě tento důvod, proč hlasovala proti. "Samozřejmě, že nám tam ta Rada vadí, protože to poškozuje naše zájmy v zahraničí. Odvoláváním Rady řada kolegů navíc porušuje poslanecký slib. Když jsme sem přicházeli, slibovali jsme, že budeme hájit zájmy ČR a tímto odvoláním naopak zájmy státu nesmírně poškozujeme. Nepřeji si to," řekla Dostálová.