Článek
Žena se domáhala zrušení správního rozhodnutí o odejmutí vlastnického práva z letošního června s tím, že pro zahájení vyvlastňovacího řízení nebyly splněny zákonné podmínky. Poukazovala zejména na neochotu města se na výkupu pozemku dohodnout. Podle předsedy senátu Václava Roučky došel soud ale k opačnému závěru. Vinu za ztroskotaná jednání přičetl na vrub Brejchové.
„Z postoje žalobkyně vyplývá spíš pasivita než nějaká aktivita, která by vedla k uzavření dohody. Protože nebylo možné ze strany města získat vlastnická práva na pozemek žalobkyně dohodou, bylo nezbytné přikročit k samotnému vyvlastnění,“ poznamenal soudce. Podle něho jednotlivé kroky města Plzně ve snaze se dohodnout s žalobkyní začaly už před pěti roky, tedy dávno před zahájením vyvlastňovacího řízení.
„Budoucí vyvlastnitel zvažoval různé možnosti včetně směny dotčených pozemků. Vše ale skončilo neúspěšně, když žalobkyně žádnou vstřícnost k uzavření dohody ne projevila,“ konstatoval dále Roučka.
Jinému majiteli pozemku vyplatilo o třetinu víc, než nabídlo mé klientce
Právní zástupce Brejchové před soudem tvrdil, že město nemělo nikdy skutečný zájem na dosažení dohody s žalobkyní. „Paní Brejchová preferovala řešení v podobě směny nemovitostí. Město v tomto směru bylo ochotno jednat, přislíbilo, že dodá seznam nemovitostí, které by byly vhodné ke směně. Nicméně k tomu nedošlo,“ uvedl.
Podle jeho vyjádření se později podařilo docílit jakési rámcové dohody, která směřovala k určitému řešení. „Bohužel i tato jednání byla ze strany města ukončena. Z tohoto postoje města jsem přesvědčen, že nikdy zájem uzavřít dohodu s paní Brejchovou nemělo a tím nebyla splněna základní podmínka pro vyvlastnění,“ sdělil dále právník.
Ten také napadl výši finanční náhrady za vyvlastněný pozemek. „Jinému majiteli pozemku vyplatilo o třetinu víc, než nabídlo mé klientce. Přitom pozemek paní Brejchové je brán jako zahrada, ten druhý byl orná půda. Z mého pohledu má zahrada vyšší cenu,“ uzavřel advokát.
Podle Karla Palečka z plzeňského magistrátu proběhlo vyvlastnění pozemku řádným způsobem. „Od srpna 2014 se město snažilo kontaktovat žalobkyni, aby s ní mohlo zahájit jednání o odkupu pozemku. Všechny výzvy ale ignorovala. Z našeho pohledu byl postoj druhé strany zcela obstrukční,“ sdělil Paleček.
Nereálné požadavky
Upozornil na to, že požadavky Brejchové na finanční vyrovnání byly zcela nereálné. „Navíc je vznesla neformálně. Na výzvy k oficiálnímu podání nereagovala, k žádné shodě nedošlo, museli jsme přistoupit k vyvlastňovacímu řízení,“ uzavřel.
Západní silniční obchvat je pro město prioritní stavbou. Spojí největší sídliště na severu města, v nichž žije na padesát tisíc obyvatel, s průmyslovou zónou Borská pole. Svedení tranzitní dopravy po západním okruhu uleví dopravě v centru. Hotovo by mělo být v roce 2023.