Norma obsahuje i další novinky. Například po cizinci, který bude chtít v Česku podnikat, budou úřady požadovat potvrzení o daňových nedoplatcích, o zaplacení sociálního pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Stát tím chce omezit šedou ekonomiku.

Speciální zařízení, kde jsou nyní zadržení cizinci umístěni, má místo policie spravovat ministerstvo vnitra. Podmínky v těchto zařízeních často kritizovaly humanitární organizace, ke kterým se nedávno připojili vládní zmocněnec pro lidská práva i ombudsman. Ministerstvo předpokládá, že podmínky, v nichž žijí zadržení cizinci, se přiblíží běžným azylovým zařízením.

Výjimkou zůstane omezení, že cizinec kromě zákonem daných důvodů nesmí zařízení opustit. Pokud bude například agresivní k personálu, může skončit v takzvaném přísnějším režimu.

Další změnou je posuzování takzvané překážky vycestování. Cizinci nelze podle nynější legislativy ukončit pobyt, pokud mu v zemi, kam by musel vycestovat, hrozí nebezpečí kvůli jeho rase, náboženství nebo politickému přesvědčení. Hodnocení, zda se na konkrétní osobu toto ustanovení vztahuje, dosud závisí na posouzení úředníka. Pokud novelu schválí parlament, stalo by se součástí správního řízení o udělení azylu a cizinec by se proti němu mohl odvolat.

Další novinka zákona souvisí s tím, že cizinci nemocnicím často neplatí náklady na své ošetření. V budoucnu by měl žadatel o udělení víza povinně předkládat doklad o zdravotním pojištění.