Podle litoměřického soudu roudnický domov důchodců, který patří městu, nemusí vrátit Jiřímu Krejzovi 55 500 korun, které muž zaplatil za umístění své matky Marie Krejzové do tohoto sociálního zařízení. K tomuto závěru dospěla soudkyně Martina Lorencová, podle které finanční spoluúčast klientů domova není v rozporu se zákony ani s dobrými mravy. S tímto zdůvodněním zamítla žalobu v plném rozsahu jako nedůvodnou.

Zmocněnec Jiří Krejza mladší soudu řekl, že si ponechává lhůtu na rozmyšlenou. "Domníval jsem se, že soud dopadne v náš prospěch. V České republice se práva nedomůžeme. Naším cílem je Štrasburk," řekl novinářům po odchodu z jednací síně Krejza, který považuje platbu seniorů za umožnění pobytu v domovech důchodců za nedůstojnou a protiprávní.

Tuto praxi některých domovů důchodců kritizoval i ombudsman Otakar Motejl, který to považuje za obcházení zákona. Zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová v dopise určeném litoměřickému soudu označila tuto praxi za nemravnou a neetickou.

Poplatek určilo město

Výši poplatku za přijetí do domova stanovila městská rada. Také klienty domova vybírá sociální odbor roudnické radnice, nikoliv domov. Domov důchodců se 132 místy postavilo město za 147 miliónů korun ze státního rozpočtu.

Roudnický starosta Zdeněk Kubínek (ODS) řekl, že dotace stačila pouze na stavbu a základní technologické zařízení, ale ne už na vybavení domova. Právě kvůli zaplacení těchto peněz se radnice rozhodla přijímat od zájemců o umístění v domově důchodců či jejich rodin dar ve výši 55 500 Kč. Zaplatili všichni klienti domova.

Soudkyně v tom vidí nové, průkopnické řešení. "Požadování rovnosti, ať ekonomické, nebo sociální, při poskytování zdravotní péče soud považuje za pouhé nostalgicko-sentimentální mumlání o podobách socialismu. Přiznejme si, že ekonomické možnosti státu jsou limitované a je nutné vytvořit legální základ pro nový způsob financování sociální péče. Uvědomme si, že za situace finančního tlaku naší společnosti nemohou být nadále sociální služby poskytovány rovnostářským způsobem a je dluhem státu, že nevytvořil žádná konkrétní pravidla a základy pro poskytování služeb sociální péče novým způsobem," uvedla v odůvodnění rozsudku mimo jiné Lorencová.

Starosta: čeká se na zákon

Podle soudkyně se radnice zachovala sociálně, když zvýhodnila občany Roudnice nad Labem. Ti, kteří šli do domova a zažádali si, dostali od radnice příspěvek na dar ve výši 10 000 korun. Navíc roudničtí občané mají možnost požádat radnici o příspěvek v plné výši požadovaného daru, pokud při přestěhování do domova důchodců vrátí městský byt, což je i případ paní Krejzové.

"Byt nám zatím nikdo nevrátil. Mrzí mě, že to došlo tak daleko, problém byl jasně nastolen a všichni senioři s ním byli předem seznámeni. Je to i věc státu, že se nedokáže postarat o lidi, kteří celý život pracovali a do důchodu šli před 20 lety. Snažíme se jim pomoci, jak umíme, ale bylo by nefér, aby náš domov důchodců byl prázdný a neměli jsme na provoz. Pokud dětem na seniorech záleží a nejsou schopni se sami o ně postarat, nevidím nic špatného, že jim připlácí za to, aby o ně bylo co nejlépe postaráno," řekl Právu starosta Kubínek s tím, že již 12 let se marně čeká na kvalitní zákon o sociální pomoci.

"Moderním přístupem soudkyně jsem byl mile překvapen. Mám v roudnickém domově také svého otce, protože v Praze bych pro něj penzion nesehnal. Roudnický domov je nadstandardní zařízení, kdo chce pětihvězdičkový hotel, musí si ho zaplatit, a ne v něm platit jako za jednohvězdičkový," uvedl advokát domova Zdeněk Lžičař.

Hejtman rozsudek uvítal, ministerstvo proti

"Souhlasím s paní soudkyní. Náš právní systém je v této oblasti zkostnatělý. Vybírání vstupních poplatků je podle mě jen náhražka za nekvalitní zákony. Co já považuji za nemorální, je skutečnost, že děti se nestarají o své rodiče, ačkoliv je to jejich povinnost, a strčí je na náklady státu nebo nás ostatních do domova důchodců. A dělají to zejména ti bohatí. Když jsem byl starostou v Mostě, byl jsem svědkem, že rodiče prodali babičce barák za několik miliónů Kč a strčili ji do domova důchodců. Jsou samozřejmě lidé, kteří nemají děti nebo si nežijí nejlépe, pak je samozřejmě povinností společnosti se o ně postarat. Ti bohatší nechť si zaplatí dražší penziony a služby a o ty, kteří nemají dostateční finanční prostředky, by se měly postarat obce nebo kraje," řekl Právu hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc (ODS).

Z řady listinných důkazů vyplynulo, že postup roudnické radnice a domova důchodců se naopak nelíbí řadě ministerstev a dalších institucí. Všechny však připouštějí, že jim zákon neumožňuje zasáhnout.