ČOI se umístila v pomyslném žebříčku míry důvěry ke kontrolním a soudním institucím na prvém místě, následována byla Nejvyšším kontrolním úřadem. Věří jim více než 80 procent občanů. Třetí příčku zaujímá Nejvyšší soud ČR, v nějž má důvěru 66 procent obyvatelstva.

Nejvyšší kontrolní úřad a Ústavní soud ČR již tradičně patří k institucím s nejvyšší mírou důvěry občanů ČR.

Důvěřujete následujícím institucím?
Instituce Určitě ano (%) Spíše ano (%) Spíše ne (%) Určitě ne (%)
ČOI 23 54 19 4
NKÚ 21 54 21 4
Nejvyšší soud 18 54 22 6
Ombudsman 21 46 25 8
Ústavní soud 13 55 25 7

Důvěra v instituce roste

Míra důvěry občanů České republiky ve zkoumané instituce spíše roste. Kladný vývoj již od konce devadesátých let zaznamenává Nejvyšší kontrolní úřad. Od konce roku 2000 rovněž posiluje kredit Ústavního soudu. Důvěra v Nejvyšší soud je velmi vyrovnaná a pohybuje se kolem 70 procent. Úřad ombudsmana však zaznamenává velké výkyvy v rozmezí 55 až 71 procent vyslovené důvěry za období 2004-2005.

Různé skupiny obyvatel důvěřují podobně   

Důvěryhodnost v nejvyšší kontrolní a soudní instituce je téměř stejná u všech skupin obyvatelstva. Například na NKÚ, ČOI a úřad ombudsmana pohlížejí téměř stejně muži i ženy, lidé mladší i starší či vybaveni různou mírou vzdělanosti.

Z hlediska politické orientace platí, že zkoumaným institucím méně důvěřují příznivci KSČM či lidé s nízkými příjmy. Avšak ani o této skupině obyvatelstva se nedá říci, že by byla hlavním zdrojem lidí, kteří v dané instituce nevěří. Nejvyšší míru důvěry ve sledované soudní a kontrolní instituce mají voliči ODS, kdy jim věří 80 procent lidí, krom úřadu ombudsmana, kde se míra důvěry pohybuje do 70 procent.

Důvěra v Nejvyšší soud a Ústavní soud ČR je tím vyšší, čím mají lidé vyšší dosažené vzdělání, ale také čím jsou mladší. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva však nejsou nijak velké a mají spíše statistický charakter.