Jde o jeden z nejvyšších doplatků, které musela po šetření ombudsmanky Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v souvislosti s nesprávně přiznaným invalidním důchodem dosud uhradit. Na to, že muž žije v podstatě bez koruny, poukázala jeho matka.

Požádala o pomoc veřejnou ochránkyni práv Annu Šabatovou, která si vyžádala prověření případu. Detailní pohled do zdravotní dokumentace muže ukázal, že na finanční podporu měl nárok už dávno.

Datum vzniku invalidity je zásadníAnna Šabatová, ombudsmanka

Za invalidního, a to ve třetím stupni, byl muž prohlášen v říjnu 2016. Nepochodil ale v řízení o přiznání řádného invalidního důchodu. Ten nedostal, protože podle zákona v rozhodném období deseti let před vznikem invalidity neodpracoval pět let, a státu tak neodvedl potřebných pět let důchodového pojištění. Muž ho sice hradil, ale s ohledem na svůj stav jen 1,5 roku.

Potíže zavinil posudek

Nemocný trpí paranoidní schizofrenií, která se projevila už v dětství a postupem času se zhoršovala. „Nikdy nedokázal odpracovat dobu potřebnou pro vyplácení peněžního důchodu, i když se o to snažil,“ uvedla invalidova matka.

I lékařské zprávy jasně potvrzují to, že onemocnění mu bránilo ve výkonu zaměstnání. Situace je vážná a další předpokládaný vývoj špatný. Klíčovou informací při jednání o tom, zda má či nemá nárok na finanční pomoc státu, tedy klasický invalidní důchod, je, kdy vlastně onemocnění vzniklo.

„Datum vzniku invalidity je zásadní. Rozhodně nemoc nevznikla ke dni, kdy byl muž prohlášen invalidním. Vyvíjela se plíživě a dlouhou dobu, k čemuž měl posudkový lékař přihlédnout,“ uvedla ombudsmanka. ČSSZ na její žádost zkontrolovala dokumentaci a uspořádala mimořádnou prohlídku pacienta.

Při ní posudková lékařka zjistila, že již v září 1999 odpovídal stav muže částečné invaliditě. Od ledna 2010 už šlo o invaliditu druhého a od července 2016 třetího stupně. S přihlédnutím k tomu nezbylo nic jiného než důchod vypočítat, muži přiznat a vyplatit neuhrazenou částku.

Přestože se ČSSZ podle Šabatové snaží tato pochybení odstraňovat a stávají se s ohledem na velké množství vyřizovaných invalidních důchodů ojediněle, nadále potíže s nimi přetrvávají.

Ochránkyně opakovaně upozornila na to, že posudkoví lékaři musí být obezřetní především u duševních onemocnění a musí pátrat po tom, kdy invalidita u občana vznikla.

Psychické onemocnění rozhodně nepropukne až před posudkovým lékařem nebo v den nástupu do nemocnice. Pacient je na druhé straně povinen mít svoji zdravotní dokumentaci kompletní tak, aby v ní žádné doklady a potvrzení o vyšetřeních nescházela a neztěžovala se práce posudkovému lékaři.