Reforma spočívá v tom, že peníze od ministerstva už nebudou dostávat vysoké školy, které z nich dotují bydlení na kolejích, ale formou stipendia je dostanou na ruku studenti. Půjde o necelých 700 Kč měsíčně. Na toto stipendium ale nebudou mít nárok posluchači, kteří již studují druhou nebo jakoukoliv další školu. A dostanou ho jen někteří studenti soukromých vysokých škol.

Podle ministerstva je nový model spravedlivější, protože na příspěvek dosáhne víc studentů. Místo současných 70 tisíc to má být skoro 100 tisíc. Dnes dotaci využívají jen ti, kteří získají lůžko na koleji, zatímco ostatní si pak musí zaplatit bydlení ze své kapsy. "Částka, kterou studenti dostanou, vychází něco pod 700 korun. Ubytovací stipendium mohou použít na bydlení na koleji nebo v soukromí. Stipendium mohou použít i na dopravu - místo, aby si sháněli ubytování, mohou dojíždět," tvrdí ředitel VŠ odboru ministerstva Josef Beneš.

Studentská komora Rady VŠ podle mluvčí Karolíny Kučerové se změnou souhlasí. Evidentně ale nevyjadřuje názor většiny. Mnoho studentů totiž předpokládá, že koleje zdraží až o několik stovek měsíčně. Zatímco teď stát školám přispívá na každé lůžko 890 korunami, po změně se částka sníží, protože na ni bude mít nárok víc posluchačů. Bydlení se prý zdraží

"S ministerskou reformou nejsme spokojeni. Svědčí o tom i petice, kterou podepsalo 1500 ze zhruba 5500 studentů naší univerzity ubytovaných na kolejích. Proti jsou ale i ti, co bydlí na privátech," řekl Právu František Zounar, studující politologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a je v komisi pro přidělování kolejí. V třílůžkovém pokoji, v tzv. buňce, studenti olomoucké univerzity platí zhruba 900 až 1200 korun a za bydlení v privátech kolem 2000 i víc.

"Když vysoké školy, potažmo jejich koleje, nebudou dostávat jako dosud od státu příspěvek, ubytování logicky zdraží," tvrdí student. Vysokoškoláci odhadují, že ceny se někde mohou vyhoupnout o několik set až tisícovku. A to i v privátech, neboť realitní kanceláře a majitelé bytů prý budou reagovat na růst kolejného.

Podmínky jsou velmi tvrdé

Velmi tvrdé jsou podle vysokoškoláků ministerské podmínky pro získání ubytovacího stipendia. Dnes při přidělování lůžek na kolejích hraje roli vzdálenost bydliště od školy či doba potřebná na dojezd a často také prospěch posluchače. Pro získání stipendia by ale mělo být rozhodující, že student bydlí mimo okres sídla školy nebo fakulty a především to, že studuje svou první vysokou školu.

"Student se například původně hlásil na práva, ale protože se nedostal, šel na strojařinu. Za rok to opět zkusil na práva, a když uspěl, strojařinu zabalil. Tak takového posluchače my při posuzování jeho nároku na stipendium bereme jako neúspěšného a stipendium nedostane," odůvodňuje ředitel Beneš.

Jeho úřad tak chce přimět uchazeče, aby výběr školy víc zvažovali. Vysoké školy mohou podle Beneše dát příspěvek i posluchačům, co nestudují první obor, ale musí na to najít prostředky ze svých zdrojů. "Posluchačů, co přestoupili na jiný obor, může být čtvrtina až třetina. Je nefér, když stipendium nedostanou," myslí si ale student Zounar.

Soukromé VŠ: není to fér

Stipendia na bydlení nemohou získat studenti ze všech soukromých vysokých škol. O finanční prostředky na tento příspěvek mohou pro své posluchače žádat jen ty školy, které působí jako obecně prospěšné společnosti. Potvrdil to ministerský ředitel Beneš. Zástupci soukromých VŠ to považují za nespravedlnost. "Nechápu, proč by někteří studenti měli být diskriminováni oproti jiným, když jde například o školu stejného zaměření a typu," řekl Právu prorektor soukromé vysoké školy Newton College Ladislav Zapletal.

Příspěvek je podle něj určen studentům, ne školám, a tak by ho měli dostávat všichni, bez ohledu na zřizovatele. "Ministerští úředníci se nemusí obávat, že bychom peníze použili jinak. Snadno se dá zkontrolovat, kam prostředky jdou," dodal prorektor. V Česku je nyní 37 soukromých vysokých škol, z nich 16 jsou obecně prospěšné společnosti. Veřejných škol je 26.