Článek
„Z praxe vím, že se málo propouští z věznic na podmíněné propouštění. V podstatě je vězeň trestán dvakrát. Za to, za co byl odsouzen, pak mu to znovu připomínají, ačkoliv má vynikající hodnocení, připravené zázemí a práci,” řekla listu Benešová.
Podle ní je na svobodě větší šance k nápravě pachatele. Česko totiž trápí velká recidiva vězňů. Mnozí z těch, kteří se do vězení dostanou a stráví tam nějakou dobu, se od ostatních odsouzených naučí další „triky” k páchání trestné činnosti, případně vytvoří skupinu, která pak po propuštění páchá další trestnou činnost.
V českých věznicích je nyní 21 500 vězňů a dvě třetiny z nich si odpykávají opakované tresty.
O podmínečném propuštění z vězení rozhoduje soud. Podle Benešové ale soudci často hledí jen na trestný čin a minulost pachatele, nikoliv na jeho aktuální chování. Státní zástupci se také často proti verdiktu soudu, který vězně i podmíněně propustí, odvolávají a podávají stížnosti. I to Benešové vadí.
Lidové noviny připomněly, že v Česku je jeden z nejvyšších počtů vězňů. Na 100 000 obyvatel jich připadá 209. To je na stejné úrovni jako Rusko, Litva nebo Moldavsko.
Počty vězňů sice v roce 2013 amnestie prezidenta Václava Klause snížila a věznicím se ulevilo, během několika let se ale počet vrátil na původní úroveň. Právě proto, že většina propuštěných znovu porušila zákon a opět putovala za mříže.
Benešová nastoupila do funkce na začátku května. Hned po jmenování přišla s nápadem osekat soustavu soudců a státních zástupců. Mluvila o zrušení vrchních státních zastupitelství, a tudíž i vrchních soudů.
Nápad se ale setkal s velkou kritikou, například i od premiéra Andreje Babiše. Ten Benešové doporučil, aby se v resortu nejprve zorientovala a pak v médiích navrhovala změny.