Článek
Podle předběžných úvah by se sněmovna mohla požadavky USA zabývat při své mimořádné schůzi ve čtvrtek 16. ledna. Zástupci většiny poslaneckých klubů si výsledek parlamentní debaty netroufli odhadnout. Většina jednoznačně neřekla, že sněmovna žádost USA podpoří.
Jasně pro jen US-DEU
Jasně se vyjádřili jen zástupci Unie svobody-DEU a KSČM. Unionisté by žádost USA podpořili, komunisté by naopak byli proti. Nejednotní budou zřejmě sociální demokraté a překvapivě možná i opoziční občanští demokraté. Lidovci se nechtěli vyjádřit s tím, že nemají dost informací.
Američané žádají navýšit počet příslušníků české protichemické jednotky o sto na 350. Požádali také o možnost přeletů a přejezdů jednotek, o čemž může vláda rozhodnout samostatně, a o možnost případného pobytu jednotek v ČR, s čímž musí vyslovit souhlas parlament. Se změnou mandátu chemiků budou muset souhlasit obě komory parlamentu, a to do 20. ledna, řekl ve středu předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím.
Premiér Vladimír Špidla ani ministr obrany Jaroslav Tvrdík nechtěli konkrétní termín projednání žádosti vládou a parlamentem komentovat. Špidla nakonec připustil, že vláda bude o této otázce hovořit zřejmě příští týden v pondělí či v úterý. Podle Vidíma by sněmovna mohla o věci začít jednat příští čtvrtek. "Je možné, že by po vyslovení souhlasu parlamentem mohli být naši chemici v některém ze sousedních států Iráku nebo v samotném Iráku," řekl novinářům Vidím. "Je to velmi závažná žádost," prohlásil Špidla. Nyní je podle něj na ústavních činitelích, aby k ní zaujali stanovisko.
Tvrdík se vyhnul odpovědi na otázku, zda v případě útoku na Irák budou spojenci české chemiky skutečně potřebovat. Uvedl, že to nedokáže odhadnout. "Nerozhodovali jsme dnes ani o jejich zapojení do války, ani o změně mandátu. Dnes jsme rozhodovali o proceduře," poznamenal pouze. "V žádosti USA je odstraňování následků při použití zbraní hromadného ničení a ochrana osob, aniž je řečeno, které to jsou," řekl Špidla.
Vicepremiér Pavel Rychetský v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 před zasedáním předsednictva rady uvedl, že "žádost USA se týká nejen naší protichemické roty v Kuvajtu, ale i eventuálního nasazení našich jednotek v Afghánistánu, protože zřejmě bude potřeba přesunout jednotky jiných zemí a naši vojáci by je nahradili". O nasazení českých vojáků v Afghánistánu nepadlo před novináři po tříhodinovém jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu ani slovo.
