Česká nemocnice do Iráku jen s mandátem OSN

Předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan řekl Právu, že se shodl s prezidentem Václavem Klausem na tom, že pokud by se Česká republika rozhodla vyslat polní nemocnici do Iráku, tak se domnívá, že by bylo správné, aby tam působila v rámci mandátu OSN. "Ne například v rámci válečné operace, jíž nejsme součástí," prohlásil.

Je přesvědčen, že je třeba, aby ČR pomohla v Basře a v jižním Iráku, kde hrozí nebezpečí epidemií. "O obnovení humanitární práce OSN musí rozhodnout Rada bezpečnosti," dodal s tím, že si však není jist, zda se tak stane v nejbližších dnech, přestože se o tom už jedná.

Možné řešení prozatím vidí v přemístění nemocnice třeba do Kuvajtu a vyčkání rozhodnutí mezinárodního společenství. "V případě, že by to nešlo přes OSN, je třeba zkoušet, zda by polní nemocnice nemohla působit v rámci Červeného kříže," prohlásil Kavan.

Podle vyjádření Ministerstva zahraničí a Ministerstva obrany ovšem není nutné, aby vyslání české nemocnice do Iráku bylo posvěceno mandátem OSN. Ministři zahraničí a obrany jsou toho názoru, že nemocnice by se v Iráku měla zapojit do humanitárních akcí, které mandát OSN nevyžadují.

Ministerstvo obrany už začalo plánovat rozmístění polní nemocnice a speciální jednotky z Prostějova na území Iráku. Vyjednává také se Spojenými státy a Velkou Británií o půl miliardě korun, kterou si operace vyžádá.

Z větší části by měli nasazení 150 lékařů a víc jak stovky mužů elitního komanda zaplatit právě spojenci. Nemocnice by měla putovat pravděpodobně do okolí miliónového města Basra, kde mají obyvatelé nedostatek potravin, vody i léků a podle spojenců zde hrozí velká humanitární katastrofa.

Už v pondělí by se měla vysláním lékařů zabývat vláda a podle všeho k tomu během příštího týdne zasedne i Sněmovna a Senát.

"Dostal jsem pokyny k zahájení přípravných prací," potvrdil v pátek dopoledne novinářům velitel českých chemiků v Kuvajtu generál Dušan Lupuljev, který by měl po příjezdu polní nemocnice velet celému kontingentu.

"V současné době jednáme s koaličními partnery, jak zabezpečit přijetí nemocnice, její rozmístění, přesun...," uvedl Lupuljev. Ve čtvrtek už přitom do Kuvajtu dorazilo šestnáct příslušníků prostějovského komanda, kteří mají pro změnu hlídat chemiky.

Pokud vláda i parlament odjezd lékařů schválí, ČR bude mít v Iráku a okolí necelých 700 vojáků. Podle náměstka ministra obrany Jaroslava Škopka je to "hraniční možnost. Je to maximum toho, co může tato země udržovat v zahraničí".

Náklady na lékaře a bojovou jednotku - jak dodal - představují 473,5 miliónu korun na půl roku. V případě delší mise musí být nemocnice po šesti měsících obměněna.

Polní nemocnice má k dispozici 50 lůžek a šest míst na jednotce intenzivní péče. Přitom je schopna ošetřit denně až 300 pacientů. V současné době se podle Škopka dokončuje výběr lidí.

"Nemocnice je v principu připravená. Jsou drobnosti, které zbývají dokončit," prohlásil. Nejpozději 5. dubna má být vše kompletní. Jak už ovšem Právo informovalo, je možné, že část lékařů odcestuje už dříve.

 "Nemocnice je určena k tomu, aby dělala základní lékařské úkony, aby lidem zachránila život, nebo aby jim zachránila ruku nebo nohu. Další péče o pacienta není posláním této nemocnice," upřesnil Škopek.

Policejní prezident Jiří Kolář v pátek na rozhlasové stanici BBC nevyloučil, že do Iráku mohou být vysláni čeští policisté. "O vyslání českých policistů pod mandátem OSN do Iráku po skončení války se zatím nehovoří. Nelze to však vyloučit. Policie má v záloze sto lidí jazykově a odborně připravených," řekl policejní prezident.

Dále uvedl, že stát vyhoštěním pěti iráckých diplomatů stát minimalizoval riziko teroristického útoku na pražskou budovu Rádia Svobodná Evropa. "Rizika plynou ze záměrů Iráku přerušit její pražské vysílání do této země. Přerušit vysílání nelze žádným jiným způsobem než útokem na budovu, její destrukcí. Policejní opatření však musejí pokračovat se stejnou intenzitou. Rizika pro tuto rozhlasovou stanici pocházejí i z jiných směrů," řekl Kolář.