Odlesňování pro planetu životně důležitého území však nemají na svědomí jen dřevařské monopoly, ale o kácení se snaží i domorodci, kteří tak chtějí získat půdu na pěstování užitkových rostlin.

Česká iniciativa však už překročila hranice Ekvádoru a do projektu se zapojují i vědecké a vysokoškolské instituce nejen z ČR, ale i z dalších zemí, Peru, Kolumbie či Brazílie.

„Naše vědecká spolupráce se snaží sdružovat lidi, které spojuje snaha zlepšovat životní prostředí. V současné době jako spolupracující organizace s neziskovou společností Forest vytváříme konsorcium institucí, do kterého je zapojena Mendelova univerzita v Brně (Mendelu). Do výzkumného projektu vstoupily i další univerzity v zemi, tedy KarlovaPraze, Palackého v Olomouci a Masarykova v Brně, a jiné vědecké instituce,” sdělil Miroslav Horák z Mendelu, který se věnuje terapeutickému potenciálu tradiční amazonské medicíny zejména v souvislosti s léčbou drogových závislostí.

„Prvním krokem bude zřízení vědecké základny v Ekvádoru, kde bude k dispozici lesní školka s botanickou zahradou. Tam bude moci desítka vědců zkoumat a objevovat nové poznatky ze života deštného pralesa,“ dodal Horák.

Amazonský prales skrývá pro vědce ještě řadu nepoznaného.

Amazonský prales skrývá pro vědce ještě řadu nepoznaného.

FOTO: archiv Forest.ink

„Tempo odlesňování v posledních letech stále roste. Asi 7900 kilometrů čtverečních největšího deštného pralesa světa, tj. oblast přibližně pětkrát větší, než je Londýn, bylo v období od srpna 2017 do července 2018 zničeno,“ doplnil pro představu Horák.

„Projekt je výjimečný v tom, že nabízíme majitelům pozemků v podstatě stejné ceny jako těžaři s tím, že území zůstane zachováno a spolu s akademiky a místní veřejnosti připravíme udržitelné programy využitelnosti pro ekoturistiku, zemědělství, rybářství a podobně. Zároveň nabízíme českým a dalším univerzitám, které se orientují na tropické oblasti, konkrétní místo pro realizaci vlastních projektů se základnou (Refugio) v daném místě, které bude k dispozici s česko-ekvádorským personálem a dobrovolnickým pracovním potenciálem,“ uvedl za neziskovou organizaci, která dala impuls k dnes již mezinárodnímu záchrannému projektu, Radim Ondříšek.

Prales není drahý

Jak Ondříšek upřesnil, hektar lesa v Ekvádoru v současnosti stojí kolem 2000 amerických dolarů (asi 50 000 Kč), tedy zhruba stejně jako v České republice les nebo pole. Vykupování pozemků je financováno z privátních zdrojů zainteresovaných osob, které žijí v Ekvádoru nebo tam pravidelně cestují. Většinou jde o Čechy, ale přispívají i lidé z evropských zemí a také místní.

Přesvědčit nedůvěřivé domorodce, aby přestali s mýcením pralesa je podle českých dobrovolníků dost obtížné

Přesvědčit nedůvěřivé domorodce, aby přestali s mýcením pralesa, je podle českých dobrovolníků dost obtížné

FOTO: archiv Forest.ink

„Naším cílem je výkup pozemků hraničících s územím El Paraíso a vytvořit tak nárazníkové ochranné pásmo. Momentálně máme smluvně ošetřeny pozemky o rozloze zhruba 100 ha, které jsou zčásti odlesněné a využívají se k chovu dobytka. Zatím jsme se naštěstí nedostali do konfliktu s těžaři dřeva amazonského pralesa. Pro nás je skutečně nyní nejdůležitější oblast nárazníkových pásem kolem rezervací a podobně se na to dívají i v ostatních zmiňovaných zemích, kde se ochrana pralesa formuje,“ doplnil Ondříšek.

Amazonský tropický deštný prales má rozlohu přibližně 5 500 000 km2. V současnosti představuje více než polovinu zbývajících tropických deštných lesů na světě. Rozkládá se na území Brazílie, Kolumbie, Peru, Venezuely, Ekvádoru, Bolívie, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany. Podle některých vědců hrozí, že v důsledku odlesňování se více než 50 procent amazonského pralesa promění v životaneschopnou savanu.