Článek
V Afghánistánu máme nasazeny v rámci spojenecké mise naše vojáky. Spojené státy už jasně naznačují, že se po sjednání dohody s Tálibánem začnou stahovat. Už jste začali připravovat plán odchodu českých vojáků?
O možném stahování vojáků z misí ze Sýrie a Afghánistánu mluví pan prezident Trump. Je to apel, který vyslal, ale k faktickému stažení vojsk povede dlouhá cesta.
V Afghánistánu začalo vyjednávání s Tálibánem a podle všech informací tam došlo k posunu. My situaci vnímáme, poměrně podrobně monitorujeme a vyhodnocujeme a budeme připraveni. Ale ještě není rozhodnuto. Americký Kongres se teď vyjádřil, že dokud bude Afghánistán pod tak silným islamistickým vlivem, budou proti stahování. A je to názor i vedení celé americké armády.
Afghánská mise je hlavně americká akce, kterou si v čase osvojilo NATO. Bezpečnost té mise je ale hlavně v amerických rukou. Kdyby se začali Američané stahovat, ohrozilo by to naše vojáky v misích?
Pokud dopadne dobře politické jednání a povede k vnitropolitické stabilitě Afghánistánu, tak by se bezpečnostní situace nemusela zhoršit. Pokud dojde ke změnám a dojde třeba ke snížení počtu nebo ke stažení amerických vojáků, tak my na to budeme adekvátně reagovat. Pokud z Afghánistánu odejdou Američané, odejdeme také.
Čeští vojáci by měli nakonec zůstat na Sinaji, kde létají s letounem Casa. Je to na přímluvu prezidenta Zemana?
Když jsem byl na nedávném setkání s nejvyššími ústavními činiteli na Hradě, tak to bylo téma, ale tady zodpovědně říkám, že naše rozhodnutí není odvozeno od toho setkání. Již před tím jsme to diskutovali s odborníky z ministerstva i armády s tím, že jako každá mince má dvě strany i toto nasazení, a to z hlediska počtu našich letadel, náročnosti a problémů, které to armádě přináší. Ale nakonec jsme rozhodli, že zůstaneme.
Letadlo CASA C-295M Armády České republiky
Bude i kvůli této misi obrana kupovat nové letouny Casa?
Ano, ale ne kvůli této misi. Máme čtyři letouny Casa. Jeden je na Sinaji, jeden je záložní, jeden je pro armádní výcvik a další také, který se navíc ještě podílí na přeletech vládních a ústavních činitelů.
V plánu bylo pořídit další dvě Casy kolem roku 2022. Ale španělský výrobce Casa nám učinil výhodnou nabídku na dřívější dodávku dvou nových letounů, s tím že nám odloží splatnost na dobu, kdy jsme si plánovali mít peníze alokovány.
Chceme teď za takto výhodných finančních podmínek letouny Casa koupit, protože čtyři letouny jsou málo. Bylo by dobré, kdyby smlouva byla uzavřena v tomto roce a dodávky by měly být asi takové: jedno letadlo příští rok a druhé v roce 2021.
Co jsou výhodné finanční podmínky? Dřív se říkalo, že jeden stroj by měl stát okolo 1,2 miliardy korun.
Sleva by byla v řádech stomilionů korun za jedno letadlo.
A budete mít na to odhad, abyste nedopadl jako vaše předchůdkyně Vlasta Parkanová, která kvůli nákupu letounů Casa chodí už deset let k soudu?
Od samého počátku jsem na to velmi důsledně zaměřen, nejen na cenové posudky a kalkulace cen, ale i na dojednání následného servisu. Cena musí být ověřena, posouzena znalcem nebo expertním posouzením.
V resortu se používá velmi malé množství telefonů značky Huawei
Vláda v pátek narychlo řešila dopis čínské firmy Huawei, že se proti varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), že je bezpečnostním rizikem, bude bránit i soudně. K čemu jste dospěli?
Na jednání vlády byl přizván i pan ředitel NÚKIB Navrátil, znovu se vše prodiskutovalo. Pro mě tam ale nezazněly žádné nové informace.
Jak ministerstvo obrany reagovalo na výstrahu kybernetického úřadu?
Ochrana informací v kritické infrastruktuře nebo významných informačních systémech je pro nás stěžejní. A proto musíme být neustále bdělí a testovat nebo kontrolovat bezpečnost těchto systémů. Stejně jako jiná ministerstva teď děláme analýzu rizik těchto technologií.
Používáte něco od Huawei?
V resortu se používá velmi malé množství telefonů značky Huawei. Sice se nejedná o vysoký armádní top management, armádní velitele, ale i tak jsme tyto telefony odinstalovali, aby nemohly vstupovat do naší resortní aplikace zvané mobilní kancelář, a to do té doby, než budeme mít zpracovanou analýzu.
Prezident Zeman kybernetickému úřadu kvůli varování nasadil psí hlavu, že tím pouze škodí českému hospodářství. Je podle vás to varování NÚKIB opodstatněné, protože jako ministr obrany máte jistě informace od vojenských zpravodajců?
Máme různé informace v různých utajených režimech. Ale obecně mohu říci, že my jsme to varování kybernetického úřadu vzali v potaz. Opakuji, že musíme být neustále bdělí, protože se nemůžeme tvářit, že kybernetické hrozby neexistují, naopak.
Nemám větší politické ambice. Jsem teď plně zaměřen na práci a na nákupy armádní techniky
Do Sněmovny chcete znovu předložit zákon o kybernetické obraně, který předpokládá, že vojenští zpravodajci budou hlídat internetový provoz před hackery. Vzniká tady centrum kybernetických operací. Můžete říci, zda je možné, aby si zpravodajci pořídili technologie od Huawei nebo další čínské firmy ZTE?
Momentálně je to v běhu, buduje se centrum kybernetické obrany při Vojenském zpravodajství a zatím nemám jedinou indicii, že by se v rámci veřejných zakázek pořizovaly rizikové technologie.
V minulé verzi kybernetického zákona bylo, že případný protiútok proti hackerům bude moci spustit ředitel Vojenského zpravodajství. Podle nového znění to bude moci udělat ministr obrany. Proč jste udělali takovou změnu?
Za prvé kvůli větší kontrole zpravodajských služeb, ale také kvůli tomu, abychom co nejvíce ochránili soukromí normálních uživatelů internetu.
Vašemu předchůdci Martinu Stropnickému se tento zákon nepodařilo protlačit Sněmovnou, předjednal jste si už politickou podporu?
Zatím jsem o tom nejednal, protože je to úplně čerstvé. V minulosti jsem o tom mluvil např. s piráty, kteří to nejvíce kritizují, ale to byl ještě ten původní návrh. S novou podobou teprve poslance začneme seznamovat.
USA i Rusko odstoupily od smlouvy o raketách. Zhorší to podle vás bezpečnost v Evropě a co to pro Česko znamená?
Mluvil jsem o tom se zástupci generálního štábu a zatím to na rozložení sil nic nemění, ani tím zatím nenarůstají hrozby. Ale je potřeba říci, že to není dobře.
V Evropě, například v Polsku, se začalo mluvit o tom, že to možná povede k novému rozmísťování amerických raket po Evropě. Čekáte, že znovu se začne diskutovat o tom, že by u nás mohl být radar nebo rakety?
Uvidíme, co nastane po půl roce, kdy uběhne doba, kdy je možné se k dohodě vrátit. Je možné, že poté dojde k zhoršení situace a nevylučuji ani to, že v Alianci podobná diskuse může nastat.
Neuvažujete, že vstoupíte do politiky a nebudete třeba kandidovat v příštích volbách za ANO?
Zatím jsem nedostal nabídku. Když v minulosti nějaká nabídka přišla, tak jsem ji využil. Ale osobně nemám větší politické ambice. Jsem teď plně zaměřen na práci a na nákupy armádní techniky.
Nebylo by lepší, kdybyste byl na takovémto vysokém postu z vůle lidu a nikoli jen z vůle Andreje Babiše?
To je otázka, jak se na to díváte. Když jsem zjistil, v jakém stavu jsou tady nákupy a zakázky, tak jsem nastavil krizový režim řízení, jako je tomu v privátní sféře. Kdybych měl na starosti ještě politickou agendu, tak bych neměl na práci tolik času.
Jak vám premiér mluví do agendy či zakázek?
V některých věcech chce být detailně informován, ale většinou ho zajímá pragmaticky hlavně výsledek, kdy to bude. Ale nemyslím si, že by mi do toho zasahoval.
Ministr obrany Lubomír Metnar prý nemá větší politické ambice.
A co zakázka na nákup vrtulníků? Po oslavách 100. výročí založení ČSR 28. října Babiš řekl, že o vrtulnících jednal s ministrem obrany USA Jamesem Mattisem, který tu byl na návštěvě. Neříkal vám potom, jakou má o nákupu vrtulníků představu?
S bývalým ministrem Mattisem jsem o vrtulnících mluvil i já. A to z jednoho důvodu, že jsme měli nabídku pouze na jeden typ vrtulníku, tak jsme se ptali, zda nechtějí rozšířit svou nabídku ještě na další typ.
Ale zatím jednáte pouze s Američany. Donedávna ministerstvo i vy jste říkali, že oslovíte až čtyři možné dodavatele - německý Airbus, italský Leonardo a americké firmy Sikorsky a Bell. Od toho jste už ustoupili?
My navazujeme na pět let starou marketingovou studii a situace se podstatně změnila. A my chceme, aby se nabídka aktualizovala. Teď vyjel náš tým do Spojených států, aby posoudil ty dvě nabídky, ale stále jde o analýzu trhu.
Bude výběrové řízení?
Na to dokážu odpovědět, až budu mít celou analýzu trhu.
Není tedy rozhodnuto, že nakoupíte vrtulníky přímo od Američanů?
Není.
| Celý rozhovor s ministrem Metnarem najdete v sobotním vydání deníku Právo. |