Hlavní obsah

ČR až za Kongem a Rwandou. Stavební mizérie skončí, slibuje ministryně Dostálová

Právo, Jiří Vavroň, Jan Holý

Získat v Česku stavební povolení trvá v průměru tři čtvrtě roku. ČR se v tomto ohledu řadí mezi rozvojové země, lépe jsou na tom Kongo, Rwanda, Kosovo či Irák. Změnit to má podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) nový zákon, který ale začne platit až za dva roky.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová

Článek

Všichni stavebníci na nový zákon čekají. Jak pokračují přípravy?

Za rekordně krátkou dobu necelých šesti měsíců má ministerstvo i díky spolupráci s Hospodářskou komorou připraven věcný záměr nového zákona. Návrh na konci ledna pošleme do meziresortního připomínkového řízení. Ostatní ministry chceme požádat, aby do připomínek skutečně dávali jen zásadní a věcné připomínky, aby celé projednávání mohlo dál běžet bez zbytečných zdržení.

Poprvé totiž nejde jen o kosmetické změny dosavadního zákona, ale o zásadní radikální změnu celého stavebního zákona. Kladem je, že se na zásadních změnách shodli všichni zúčastnění.

Pomáhá i celospolečenské mínění, že v současných stavebních pravidlech je něco špatně

V pomyslné tabulce zemí z hlediska rychlosti stavebního řízení by nám to umožnilo opustit poslední příčky a dostat se i ve stavebním právu na úroveň nejvyspělejších evropských zemí. Možnost stavět rychle a bez zbytečných zdržování je podmínkou rozvoje každé ekonomiky.

Se stranickými kolegy se shodnete, ale co koaliční partneři?

Samozřejmě o zákonu bude jednat i koaliční rada, aktivní podporu přislíbil i premiér Andrej Babiš. Všichni by měli pochopit skutečně revoluční význam změn a hlavně důvod a nutnost, proč stávající zákon změnit. V březnu by tak věcný záměr zákona mohl jít do vlády. Nový zákon Česká republika skutečně potřebuje.

Jakmile vláda věcný záměr nového zákona schválí, začneme okamžitě pracovat na paragrafovém znění, abychom zákon příští rok poslali do Sněmovny.

Nový zákon by mohl platit od 1. ledna 2021. Vy jste ale chtěla prosazovat i tzv. salámovou metodu, tedy řešit jednotlivé problémy už novelami stávajícího zákona. Daří se vám to?

Průběžně probíhají jednání s jednotlivými členy vlády, jednáme se Svazem měst a obcí. Pomáhá nám i celospolečenské mínění, že v současných stavebních pravidlech je něco špatně.

Pro mne je nejdůležitějších 17 pravidel, která tvoří základ nové rekodifikace stavebního zákona.

Část z toho se nám podařilo dát do zákona č. 416 o urychlení dopravní výstavby, konkrétně se jedná o tzv. fikci souhlasu závazného stanoviska. Je na tom všeobecná shoda. Zákon č. 416 by tak mohl být schválen a začít platit již v polovině roku. Prošel i zákon o liniových stavbách, chystáme celostátní geoportál.

To bude co?

Všichni investoři by jeho prostřednictvím měli mít informace o všech územních plánech pod jednou střechou. Geoportál bude spravovat Ústav územního rozvoje, který spadá pod naše ministerstvo a sídlí v Brně.

Všechny územní plány budou postupně digitalizovány. Připravujeme i národní územní plánovací dokumentaci, to rovněž usnadní život všem stavebníkům.

Stát má určité klíčové stavební záměry, jako jsou energetické stavby, dálnice, rychlostní silnice. Obce a kraje zase mají své územní plány a záměry. Když přijde vláda s nějakým nápadem na celorepublikově významné stavby, tak musí požadovat změny územních plánů obcí, měst a krajů. Než se to stane, tak stát nemůže stavět, i kdyby měl pohromadě projekt, peníze i stavební firmy. Prodlužují se doby výstavby, což je chyba.

Připravovaná národní plánovací dokumentace bude informovat o klíčových stavbách, o které je z celorepublikového pohledu největší zájem. Na tento plán pak budou navazovat všechny podřízené územní plány, které s ním budou muset počítat. Nikdy ale samozřejmě neodpadne možnost se odvolat proti záměrům státu. Jen se v dostatečném předstihu vyjasní, s čím může město, obec, kraj počítat. Odpadnou nejasné stavební uzávěry, kdy si stát ponechává určité pozemky pro eventuální výstavbu, o níž ale nikdo jiný nic neví.

Očekáváte, že by se návrh mohl někde zadrhnout?

Ano, zejména kolem ustavení Nejvyššího stavebního úřadu a nové hierarchie povolování. Tam mohou panovat určité nejasnosti či obavy.

Můžete být konkrétní?

Například jedna z bariér povolovacích řízení dnes je nemožnost sdílet úředníky. V obcích nejsou v současnosti příslušné úřady schopné potřebné pracovníky nabrat či si je někde vypůjčit. Investorům se tak prodlužuje řízení, natahují se lhůty. My se snažíme tyto pracovníky nejen profesionalizovat, ale umožnit je i sdílet. Budou organizačně pod jednou střechou. Do obce X tak může přijet úředník třeba z Českých Budějovic a obci X ve stavebním řízení pomoci.

Takže se úředníci budou moci přesouvat.

Ano. Řada obcí, protože nemá dostatek lidí, stavební odbor docela obyčejně zavře. To prostě nejde. Jedno centrum, tedy Nejvyšší stavební úřad, umožní zaměstnance v případě potřeby nejen přesouvat, ale stavební řízení i koordinovat. To odstraní současný stav, kdy se povolovací řízení liší podle jednotlivých krajů. Bude jednotné. Vyřeší to i tzv. systémovou podjatost, což je rovněž velký problém.

Co tím myslíte?

Když ti samí úředníci nejdříve rozhodují, jaké jsou například stavební priority města či obce, a pak stejní úředníci mají rozhodnout o žádostech investorů, co se vlastně bude stavět, co povolí či zamítnou. Teď budou rozhodovat jen o konkrétních stavbách.

Jedna z bariér povolovacích řízení je nemožnost sdílet úředníky

V dosavadní praxi dochází i k tomu, že pracovnice úřadu malé obce má najednou ve stavebním řízení povolit dálnici. Do té doby přitom povolovala čtyři rodinné domky do roka. Nejvyšší stavební úřad bude meziresortní, takže zmizí všechny speciální stavební úřady.

Lidé se ale v nové hierarchii nemusí ani bát, že stavební úřady zmizí z obcí – krajské stavební úřady budou mít pobočky. Takže úřady z obcí nezmizí, nezhorší se dostupnost. Jen pracovníky bude platit a řídit někdo jiný než obec.

A jak má organizace stavebních úřadů vypadat?

Nejvyšší stavební úřad bude správním úřadem s celostátní působností podřízený ministerstvu. Jeho ředitele bude jmenovat vláda. Úřad bude nejen metodicky řídit stavební správu, ale i zajišťovat třeba její elektronizaci a personální či majetkový chod. Současně bude i odvolacím orgánem proti rozhodnutí krajského stavebního úřadu.

Dalším článkem budou Krajské stavební úřady. Ty budou odpovědné za územně plánovací dokumentaci pro území kraje. Rozhodovat budou v prvním stupni o povolování složitých a specifických staveb, jako jsou dráhy, silnice a dálnice. Budou i odvolacím správním orgánem vůči rozhodnutí územních pracovišť krajských stavebních úřadů. To budou správní orgány prvního stupně, které budou povolovat většinu staveb a současně budou pořizovat i územně plánovací dokumentaci pro území obce.

Celá stavební správa bude rozpočtově spadat do kapitoly ministerstva pro místní rozvoj.

Piráti chtějí do hry vrátit přípravu zákona o sociálním bydlení. Ten by obcím nařizoval stavět sociální byty. Co bude dál se sociálním bydlením?

My s tím samozřejmě nesouhlasíme, nechceme obcím zákonem určovat, co mohou a co musí. Především je však pro praktické potřeby obcí pružnější dotační titul než zákon. Prakticky je hotovo nařízení vlády o dotacích. Vláda by ho mohla schválit v březnu, obce by mohly žádat v polovině roku o dotace a od září začít stavět byty pro potřebné.

Kolik bytů bude chtít obec stavět, bude jen v její kompetenci. Když začneme debatovat o zákoně, na kterém není všeobecná shoda, či o povinnostech obcí, které jsou proti, nepostavíme v dohledné době nic.

Reklama

Výběr článků

Načítám