Článek
V noci na neděli se ručičky hodin ve 3.00 hodiny posunou na 2.00 hodiny, takže bude zase chvíli dříve svítat, ale zato navečer nastane dříve tma. Vracíme se tak ke standardnímu astronomickému času, který laicky nazýváme zimním.
Už příští rok by však z iniciativy Komise mohla střídání skončit. Státy EU si mají rozmyslet, jakou variantu pro celoroční čas zvolí.
Česko podle Zdeňka Neusara z tiskového oddělení ministerstva dopravy bude chtít především, aby byl čas jednotný v celé Unii.
Jednoznačně se přikláním k tomu používat středoevropský čas, který je souměrný ke světlu i ke tmě, kdy je pravé poledne skutečně v poledne a největší tma kolem půlnoci. Trvalé zavedení letního času považuji za nesmysl
„Upřednostňujeme dohodu, aby pak nedocházelo v rámci jednotlivých členských států k přechodu na různé časy. Nemůže se stát, že by například sousední Německo, Rakousko, Polsko nebo Slovensko měly různé časy než Česká republika,“ řekl Právu Neusar.
Slovensko prosazuje takzvaný „zimní čas”. I ono však současně dodává, že důležitý je jednotný přístup celé EU.
Jak se ale zdá, zastánci tohoto standardního času tahají za kratší konec, neboť letní čas prosazuje jak Rakousko, které v současnosti EU předsedá, tak i „tahoun“ Unie Německo.
Pokud by to schválily státy a europarlament, mohli bychom možná už po změně na letní čas příští rok v březnu u něj zůstat.
„Pro nás jako předsednickou zemi v EU je důležité přednést toto téma k jednání. Ukončení střídání času bude předmětem neformálního zasedání Rady EU ve Štýrském Hradci v pondělí a úterý,“ řekl Právu Sven Wagner z tiskového odboru rakouské vlády. Potvrdil, že Vídeň by upřednostnila zůstat u letního času.
„Německá vláda usiluje o koordinované usměrnění. Podporuje stálé zavedení letního času v celé Evropě,“ sdělila Právu Annika Einhornová z německého ministerstva hospodářství a energetiky.
Pro letní čas se už dříve vyslovil i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když shrnul, že podle ankety EU se „milióny lidí domnívají, že letní čas by měl trvat pořád“.
Česko má na zasedání ve Štýrském Hradci zastupovat ministr dopravy Dan Ťok. Ještě se sice může stát, že návrh na ukončení střídání času spadne pod stůl, ale vlak už se rozjíždí. „Příští týden bychom mohli vědět více,“ řekl k věci rakouský mluvčí Wagner.
Škola za tmy
Pro ukončení praxe střídání času je osobně i Pavel Suchan z Astronomického ústavu akademie věd, i když astronomové podle něj občanské úpravy času nevyžadují, protože pozorování stejně zaznamenávají ve světovém čase (UT).
„Osobně jsem toho názoru, že střídání času je ke škodě,“ řekl Suchan Právu. Podle něj je ale letní čas špatná volba.
„Jednoznačně se přikláním k tomu používat čas, který je souměrný ke světlu i ke tmě, tedy když je pravé poledne skutečně v poledne a největší tma skutečně kolem půlnoci. To u nás znamená středoevropský čas (SEČ), mylně někdy označovaný jako zimní. Nejsem tedy příznivcem trvalého zavedení letního času a považuji to za nesmysl,“ uvedl.
Celoroční užívání letního času nám podle Suchana poskytne o dva měsíce delší období, kdy ještě ve 20 hodin bude světlo. „To je to, co jsme si užívali v létě a okolo léta – dlouhé světlé večery. Zároveň nám to ale přidá dvouměsíční období, kdy ještě v 8 hodin ráno bude venku tma nebo šero. Tak se budou například děti v prosinci ráno učit ještě za tmy,“ vysvětlil Suchan.
Středoevropský letní čas byl zaveden za první světové války a české země ho měly mezi prvními. Postupně se u nás ustálilo střídání.
Jeho kritici poukazují na zdravotní dopady, obhájci argumentují tím, že delší světlo v létě a časnější v zimě pomáhá šetřit za svícení a snižuje riziko dopravních nehod.
Teprve letos se ale věci daly do pohybu. Konec střídání nejprve podpořil Evropský parlament, načež byla vypsána anketa. Z půl miliardy občanů EU v ní sice hlasovalo jen necelých pět miliónů, a Čechů jen něco přes půl procenta, přesto drtivá většina (84 procent) podpořila ukončení střídání času.
Lidé většinou 56 procent žádali jen letní čas. Upřednostnili by ho hned v 21 zemích. Opačně to vidí jen Češi, Dánové, Finové, Belgičané, Rumuni, Bulhaři a Nizozemci. Z Čechů podpořilo letní čas necelých 40 procent.