Novela stanovila za porušení zákona sankci 30 tisíc korun a kromě jiného rozšiřovala okruh osob, na které se vztahuje, o komunální politiky. Rozhodnutí senátorů je konečné. Sněmovna ho nemůže přehlasovat, neboť podle senátních legislativců se zákon dotýká i volebního zákona, a v tom případě je nutné shodné stanovisko obou komor.

Kontroverzní novela zákona by podle řady senátorů přinesla nerovnost mezi komunálními politiky. Zastupitelé menších obcí by totiž povinnost zveřejňovat své majetkové poměry a vedlejší příjmy neměli.

Senát s odkazem na to, že se zákon dotýká volebního práva, novelu neprojednal ve stanovené třicetidenní lhůtě. S tím ale nesouhlasili legislativci z Poslanecké sněmovny, a proto už ve čtvrtek zákon postoupili k podpisu prezidentu Klausovi. Promeškaná třicetidenní lhůta totiž znamená souhlas Senátu s návrhem.

Je pravděpodobné, že zákonem se nyní bude zabývat Ústavní soud. Může se ale také stát, že zákon v podobě schválené Poslaneckou sněmovnou začne platit, jestliže ho během patnáctidenní lhůty Sněmovně prezident nevrátí.