Novelu vypracoval Martin Mejstřík a podpořil ji například Jaromír Štětina. Podle posledních informací ze zdroje blízkého Klubu otevřené demokracie k senátorům, kteří se pod návrh měli podepsat, nepatří senátor Jiří Zlatuška. "KSČM za celou dobu své existence nebyla schopna sebereflexe ani sebemenšího náznaku pokání a nám, kteří jsme zažili období před rokem 1989, je to stále proti srsti," vysvětluje senátor Jaromír Štětina, proč návrh podpořil.

"Jsem pro jakékoliv omezování volného působení stran s minulostí, jakou má například KSČM. Otázkou je, jaký má tato aktivita smysl, protože se změnou názvu se pochopitelně nejde do hloubky a vlastně se nic moc nestane," říká politolog Rudolf Kučera z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. "Nakonec by to také mohla být pro KSČM u části voličského spektra určitá forma reklamy, protože strana by se bezpochyby přejmenovávala s velkým nářkem a na to někteří slyší," upozorňuje Rudolf Kučera.

Podobného názoru je politolog Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity. "Mělo se to řešit krátce po listopadu 1989. Podle mého názoru by dnes spíše než zakazování bylo účinnější představovat alternativy a systematicky poukazovat na to, co komunistický režim představoval. Například ve školní výuce," říká Mareš.

"Jsem příznivce otevřeného hlásání názorů než zákazů. V Evropě je oproti třeba Spojeným státům patrná určitá tendence postihovat (politické) symboly nebo názvy a nejsem si jistý, jestli je to skutečně účinné," dodal Miroslav Mareš.