Služební zákon umožňuje postěžovat si i anonymně, a to na kohokoli, od nejnižšího úředníka až po ministra či jeho náměstka.

„Předpokládaný postup pro oznámení konkrétních podezření nebyl státními zaměstnanci využíván ve větší míře,“ uvádí výroční zpráva o stavu státní služby za rok 2017, kterou má Právo k dispozici. Podle dokumentu obdrželi prošetřovatelé na 107 státních úřadech 911 oznámení. Vzhledem k tomu, že ve státní správě loni pracovalo 62 546 státních zaměstnanců, je podíl těch, kdo měli odvahu něco zkritizovat, minimální.

Podle náměstka ministra vnitra pro státní službu, tzv. superúředníka, Josefa Postráneckého prošetřovatelé nejčastěji řeší šikanu na pracovištích. „Je to relativně nová záležitost, takže stále získáváme zkušenosti za chodu,“ řekl Právu. „Dosavadní podání naznačují, že nejčastěji jde o věci týkající se vztahů na pracovištích, tedy třeba bossingu nebo mobbingu,“ dodal.

Při bossingu jde o šikanu podřízeného ze strany šéfa. V případě, kdy se k šikaně uchylují skupiny pracovníků proti některému svému kolegovi, se mluví o mobbingu.

Anonym natřel inspektorky ČOI

Podle závažnosti obsahu prošetřovatel má možnost sám odložit případ jako nedůvodný, případně může podání postoupit např. kárné komisi v tom kterém úřadu. Při vážném podezření pak by se měl obrátit na orgány činné v trestním řízení.

To se loni stalo v jediném případě, kdy prošetřovateli v České obchodní inspekci sdělil kdosi anonymně, že inspektorky ČOI si berou v obchodě zboží, za které neplatí. „Takovou věc náš prošetřovatel vyhodnotil jako závažnou informaci, kterou předal na Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem,“ řekl Právu mluvčí ČOI Jiří Fröhlich. „Státní zastupitelství nás nedávno informovalo, že podání vyhodnotili jako nedůvodné,“ dodal mluvčí.

Nezaznamenali jsme zatím ani jeden případ, kdy by podání mělo nějaké negativní důsledky pro jeho autoraJosef Postránecký, tzv. superúředník

Podle ministerstva vnitra prošetřovatelé nemusí ve svých přehledech zveřejňovat, čeho se kauzy týkají. Prý ale ve svých schránkách, které jsou povinně zřízeny ve všech státních úřadech a institucích, nejčastěji nacházejí nevyžádané reklamní nabídky na zboží a služby.

„Jako možné příklady relevantních podání lze uvést: oblast mezilidských vztahů (mobbing, bossing); porušení Etického kodexu; nedodržování služební kázně či porušení právních předpisů,“ sdělila Právu Klára Pěknicová z tiskového odboru vnitra.

Zneužívání aut i pracovní doby 

Většina oznámení či stížností byla vyhodnocena jako nedůvodná. Přesto se ale objevilo šest, která se ukázala jako oprávněná. Podle údajů vnitra šlo o porušení pravidel docházky zaměstnance či upozornění na nedostatky ve využívání pracovní doby, zneužívání služebního vozidla či falšování knihy jízd.

Některá upozornění mířila na nedodržování služebních předpisů. A objevilo se také oznámení o tom, že si jeden z pracovníků ponechal dar přesahující hodnotu 300 korun.

Postihy za odhalené protiprávní jednání mohou být citelné. Podle Pěknicové loni došlo i na ukončení služebního poměru ve zkušení době. Pracovník, který podváděl se služebními jízdami, vyvolal zvýšený dohled nad autoprovozem. Pod drobnohledem se také ocitl pracovník, který byl přistižen, že nedodržuje pracovní dobu. To vedlo k osobním pohovorům s provinilci, ke kárnému řízení před kárnou komisí a byl podán i podnět k veřejnoprávní kontrole.

Podle zákona nesmí být pracovník, který na nějaký nedostatek upozornil, nijak postihován či na něho vyvíjet nátlak. I proto mohou být oznámení a stížnosti podány anonymně. Když jsou podepsány, pak má pisatel právo žádat nezveřejnění svého jména v této souvislosti.

„Nezaznamenali jsme zatím ani jeden případ, kdy by podání mělo nějaké negativní důsledky pro jeho autora. A žádosti o nezveřejnění jména prošetřovatelé vždy vyhoví,“ podotkl superúředník Postránecký.