Hlavní obsah

Ženu vyhodili od hasičů kvůli vedení účetnictví, ÚS kvůli tomu zrušil část zákona

Právo, Petr Kozelka

Určovat výjimky z výdělečné činnosti u příslušníků bezpečnostních sborů nelze pouhým interním nařízením, ale pouze zákonem. Konstatoval to v úterý Ústavní soud (ÚS), když vyhověl návrhu Nejvyššího správního soudu (NSS) na zrušení části zákona o služebním poměru.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Jednání Ústavního soudu

Článek

Plénum ÚS se zabývalo návrhem na zrušení zákonného ustanovení na návrh NSS, ke kterému doputoval spor ženy propuštěné od hasičů za to, že vedla účetnictví pro společenství vlastníků jednotek, jehož je členkou. Dle zákona o služebním poměru totiž nemohou policisté, dozorci ve vězení, příslušníci rozvědky nebo celníci provozovat jinou výdělečnou činnost. Zákaz se nevztahuje na lidi přeřazené z různých důvodů do zálohy a také na činnosti, které může specifikovat ředitel bezpečnostního sboru.

Ředitel pražského Hasičského záchranného sboru přitom před pěti lety stanovil, že zákaz výdělečné činnosti se nevztahuje na správu vlastního majetku. Žena přesto od sboru dostala vyhazov, protože podle nadřízených účetnictví pro společenství vlastníků jednotek není správou vlastního majetku, a tedy se na ženu výjimka nevztahovala.

Pouze zákon

Žena se kvůli výpovědi začala soudit, Městský spor v Praze se postavil na stranu velitelství, ovšem při řešení kasační stížnosti se NSS rozhodl obrátit na ÚS s tím, že podle jeho názoru lze základní právo na svobodnou volbu povolání, právo podnikat a získávat prací prostředky pro své životní omezit pouze přímo zákonem.

Plénum se soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou návrhu vyhovělo s tím, že výjimky ze zákazu je opravdu nutné vymezit zákonem, ne pouze interním aktem ředitele. „Napadená právní úprava nikterak nezaručuje, že pro všechny případy, které jsou svou podstatou obdobné, budou meze práva stanoveny obdobně. Například jednotliví ředitelé bezpečnostních sborů mohou stanovit výjimky odlišně, aniž by pro danou odlišnost existoval mezi jednotlivými bezpečnostními sbory jakýkoli rozumný důvod,“ upozornila Tomková.

Soudci ale nechali sporné ustanovení v platnosti až do konce června 2019, aby zákonodárci mohli na rozhodnutí ÚS reagovat. O případu propuštěné ženy bude nyní rozhodovat NSS.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám