Maláčová v neděli v Otázkách Václava Moravce v České televizi řekla, že pokud by nebylo obnoveno proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci od července příštího roku, šlo by o zásadní porušení koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády. Proti chystanému zrušení prvních tří dnů nemoci bez výplaty nemocenské se minulý týden postavil hospodářský výbor Sněmovny, a to i s podporou hlasů poslanců za ANO.

Premiér Babiš dříve ujišťoval, že zrušení karenční doby ANO podpoří, a to na úkor státem hrazené nemocenské.

Ve středu po jednání vlády však Babiš přišel s tím, že by bylo dobré se zrušením karence vyčkat až do doby, kdy začne fungovat tzv. e-neschopenka alespoň ve své první fázi. Zaměstnavatel by se tak hned v první den nemoci od lékaře měl dozvědět, že jeho zaměstnanci vystavil neschopenku.

ČTĚTE TAKÉ
Babiš: Podmínkou zrušení karence je fungující e-neschopenka

To Maláčová v debatě odmítla. „Byl to pro ČSSD jeden ze zásadních důvodů, proč vstoupila do vlády,“ řekla.

Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek v další části pořadu na opakované dotazy ujistil, že koaliční smlouva je pro poslance hnutí ANO svatá a že ji dodrží.

Připomněl, že vláda se pouze zavázala projednat, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům.

Maláčová dodala, že zpoždění při zavádění e-neschopenek jde na vrub její předchůdkyni v čele ministerstva práce a sociálních věcí Jaroslavy Němcové (ANO). „Když byla ministryní, projekt se nijak neposunul, nepracovalo se na něm a ministryně Němcová poté do Sněmovny předložila návrh na jeho odložení o dva roky,“ poukázala Maláčová.

Podle Maláčové jí řízený úřad na přípravě e-neschopenky intenzivně pracuje a zpoždění by mohlo být až o rok kratší.

O kolik vzroste minimální mzda?

Další rozpory v názorech mezi oběma koaličními partnery, ale i mezi odbory a zaměstnavateli přetrvávají v záměru, o kolik a jak rychle zvyšovat minimální mzdu a tzv. existenční minimum.

Zatímco ČSSD s podporou největší odborové centrály ČMKOS prosazuje rychlý růst minimální mzdy až k úrovni 50 procent mzdy průměrné, hnutí ANO spolu se zaměstnavatelskými svazy je pro pozvolnější růst v delším období.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj v diskusi uvedl, že valorizace minimální mzdy by neměla být předmětem politických licitací a měla by se odvozovat od vývoje průměrné mzdy. Svaz podle něj navrhl koeficient 0,44 vůči průměrné mzdě předchozího roku.