Jakoukoli regulaci formou zveřejňování všech svých kontaktů s lidmi, kteří se je snaží svést k tomu, aby zákony zohlednily jejich zájmy, považují totiž za zásah do své nezávislosti. Nyní dostali ministři na stůl další návrh z vládní dílny, který by mohl zamezit případnému korupčnímu jednání.

„Kontakty mezi veřejnými funkcionáři a soukromými subjekty mimo standardní právem předvídané procesy mohou u veřejnosti vzbuzovat pochybnosti o skutečném naplňování funkcí a poslání příslušných veřejných institucí,“ zdůvodňuje ministr spravedlnosti Jan Kněžínek potřebu veřejné kontroly, kdo se s kým stýká a kdo komu naslouchá.

Lobbingu, který probíhá v pološeru, je potřeba dát více světlaJan Chvojka

Ke znění návrhu předloženého v těchto dnech do připomínkového řízení se hlásí i bývalý šéf legislativní rady v Sobotkově kabinetu Jan Chvojka (ČSSD).

„Návrh považuji tak trochu za svoje dítě a budu této normě pomáhat projít Sněmovnou,“ řekl Právu. „Považuji za nutné dát lobbingu, který probíhá v pološeru, legislativní pravidla a přinést do této oblasti více světla,“ dodal.

Podle něho může mít regulace smysl jen tehdy, bude-li se týkat co nejširšího okruhu osob. To ale vládní návrh, na rozdíl třeba od představ Pirátů, nesplňuje. Piráti sice od začátku požadovali, aby se zákon vztahoval i na politiky a úředníky na komunální úrovni, ale vláda přišla s pravidly pouze pro nejvyšší politická patra.

Podle šéfa klubu Pirátů Jakuba Michálka jde o „typický socanský návrh“. Jak řekl Právu, oni prosazují zveřejňování všech lobbistických kontaktů. „Budeme navrhovat proto změny tak, aby ten zákon byl skutečně účinný,“ podotkl.

Jak Michálek dodal, piráti již pět let zveřejňují tzv. diář politika, kde uvádějí všechny své kontakty a schůzky. „Není možné, aby se po Sněmovně pohyboval třeba podnikatel s podivnou minulostí,“ podotkl s tím, že veřejnost by měla vědět, za kým takoví lidé chodí. „Chápu, že je tu extrémní tlak některých lidí, kteří nechtějí zprůhlednit legislativní proces,“ dodal Michálek.

Pod zákonem by byli poslanci a senátoři i jejich asistenti, ministři a jejich náměstci, poradci a konzultanti, šéfové a podšéfové státních správních orgánů. Dopadne i na kancléře obou komor parlamentu i Hradu, vedení NKÚ, členy bankovní rady či pracovníky kanceláří ministrů. Podle návrhu má jít o soustavnou činnost „spočívající v komunikaci, včetně jednostranného kontaktu, uskutečňované lobbistou za účelem ovlivnění jednání lobbovaného“.

Lobbingem nebude komunikace prostřednictvím médií nebo jednání orgánů politických stran. Lobbistou bude podle zákona pouze právnická osoba nebo její zaměstnanec a z fyzických osob jen podnikatelé.

Soukromých kontaktů se nová pravidla dotýkat nemají. Podle Chvojky pod pojem lobbista budou zahrnuty vedle profesionálních agentur i právnické kanceláře, asociace a komory.

Lobbovaní i lobbisté se budou muset zapsat do tzv. registru, který povede Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.

Pokuta až sto tisíc

Postih za porušení zákona může dosáhnout pro lobbistu i pro politika a úředníka až 100 tisíc korun. Lobbistovi hrozí také zákaz činnosti na tři roky.

Politici a úředníci oslovení lobbisty budou muset posílat úřadu čtvrtletní zprávy o svých kontaktech. Aby se nemohli vymlouvat, že nevěděli, že mluvili s lobbistou, mohou při každém setkání chtít písemné oznámení, že byli osloveni člověkem, jehož náplní práce je lobbing.

Rozhodně proti návrhu je šéf ústavně právního výboru Marek Benda (ODS). „Představa, že bych měl vést, dokonce pod sankcí, evidenci toho, s kým jsem se kdy setkal, je pro mě velmi obtížně přijatelná. Být politikem by bylo za trest,“ řekl Právu. A už vůbec si nedovede představit, že by u každého, kdo ho osloví, zjišťoval, zda nejde o lobbistu. „Co když mně to zapře a za půl roku mě obviní, že jsem do zprávy kontakt neuvedl, a dostanu pokutu? To si ze mě někdo dělá legraci,“ dodal.

K regulaci lobbingu je skeptický šéf mandátového výboru Stanislav Grospič (KSČM). „Lobbing by se neměl legalizovat, spíše omezovat. I když rozumím tomu, že velké firmy a skupiny budou chtít ovlivňovat rozhodování státních činitelů i politiků v krajích či obcích,“ řekl Právu.

Poslanci a senátoři budou muset uvádět tzv. lobbistickou stopu. Pod tím se skrývá prozrazení toho, kdo s nimi spolupracoval na přípravě návrhů zákonů nebo i dodatečných pozměňovacích návrhů.