"Při rozhodování o péči rodičů a styku s dítětem je třeba vždy vycházet ze zájmů dítěte, které mají přednost nad vším. Žádná šablona tu není na místě a také nelze tvrdit, že kvůli školní docházce je třeba jednoho z rodičů omezit. Pokud se rodiče nedohodnou, musí soud určit nejlepší variantu styku rodičů s dítětem, která bude ve prospěch dítěte na úkor všech ostatních," uvedl předseda senátu Jiří Nykodým.

ÚS současně s ohledem na mezinárodní Úmluvu o právech dítěte vyhověl stížnosti Martina Slavíčka z Prahy a zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, který ho výrazně omezoval v rodičovských právech. Městský soud tak bude muset řízení obnovit a vydat jiné rozhodnutí, které péči rodičů o téměř devítiletého nezletilého syna zrovnoprávní.

Martin Slavíček se domáhal zlepšení styku se svým nezletilým synem, se kterým nežije ve společné domácnosti, protože syn byl po rozvodu určen do péče matky. Při určování styku s chlapcem Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl, že se otec může se synem v určených týdnech stýkat od čtvrtka do neděle a o prázdninách.

Matka v odvolání dosáhla u městského soudu toho, že se otec bude se synem stýkat až od pátku. Matka v odvolání uvedla, že syn začal chodit do školy a kvůli školní docházce je nutné, aby byl v její péči až do pátku odpoledne, kdy mu skončí školní povinnosti.

"Tato argumentace neobstojí, protože péči o dítě a jeho povinnosti může zabezpečit každý z obou rodičů a proto není důvod jednoho omezovat," dodal Nykodým. Právní zástupce stěžovatele Petr Kšáda u soudu uvedl, že Městský soud v Praze vyhověl matce, aniž by zohlednil všechny důkazy a vysvětlil své rozhodnutí.

"Městský soud zúžil styk otce a syna do kolejí, které jsou obvyklé. Vyhověl přitom matce, která se snažila, aby se otec se synem vídali co nejméně a zapomněl, že styk rodiče s dítětem je to nejcitlivější záležitostí v lidském životě," dodal Kšáda. Verdikt ÚS je podle znalců nadějí pro řadu otců, kteří vedou s bývalými manželkami a partnerkami spory o délku styků s dětmi.