Řešení je vždy pro každou lokalitu místně individuální. „Obecně lze říci, že pro zmírnění negativních dopadů bleskové povodně je nutno respektovat dráhy soustředěného odtoku vody, snažit se vodu v povodí zdržet,“ řekl Hugo Roldán z Povodí Vltavy.

Velký vliv má také zemědělské hospodaření na svažitých pozemcích. „Na nich například není vhodné pěstovat širokořádkové plodiny, jako je kukuřice nebo slunečnice. V neposlední řadě je třeba také zmínit použití lokálních varovných systémů, které při těchto zpravidla velmi rychlých událostech hrají velice důležitou roli,“ konstatoval.

Riziko jde zmírnit

Podle hydrologa Ladislava Bartoše se riziko povodní včetně těch bleskových dá zmírnit. Musí jít však o soubor opatření, která musejí fungovat jako celek.

„To, že spadne na jednom místě velké množství srážek, nijak neovlivníme. Proto se musíme snažit bránit vodě v rychlém odtoku z krajiny. Zemědělci to zcela jistě neuslyší rádi, ale jedním z hlavních opatření je zmenšení osevních ploch problematických plodin z hlediska povrchového odtoku,“ řekl.

Vedle toho by podle něj měla být celkově zmenšena velikost polí a jednotlivá pole by měla být oddělena mezemi, které byly dříve rozorány. „Také je nutné obnovovat přirozené mokřady, které byly vysušovány. Pravděpodobně se nevyhneme budování přehrad, které mají větší hloubku a v poměru k ploše zadržují poměrně velké množství vody,“ sdělil Bartoš.

Prospěšná by byla také obnova rybníčků či hrází především v horských oblastech. S tímto opatřením mohou mít problém ekologové, neboť postupem času v těchto lokalitách vznikla chráněná společenstva rostlin a živočichů.

„Mělo by být zakázáno nebo výrazně omezeno budování nových a nových nepropustných ploch. K budování výrobních hal, skladů a obchodních center by měly být přednostně využívány staré průmyslové areály. Měla by být i povinnost vsakovat vodu odvedenou z nepropustných ploch v místě dopadu srážek. Tato srážková voda v současnosti běžně končí v kanalizaci, což opět urychluje odtok vody z daného území,“ upozornil Bartoš.

Svým dílem by podle něj měli přispět i vlastníci rybníků, v mnoha případech zanesených bahnem, a tedy se sníženou akumulační schopností.

Některé domy jsou nepojistitelné

V Česku je zhruba sto tisíc domů, chat a dalších objektů, které jsou proti riziku povodně a záplavy nepojistitelné. Nemovitosti v rizikovějších povodňových zónách pak mají pojistné vyšší v řádu desítek procent. Informace o povodňové rizikovosti pro konkrétní adresu lze najít na stránkách České asociace pojišťoven.
Členské pojišťovny asociace používají stejné mapy, jejich přístup k posouzení povodňových a záplavových rizik v konkrétním místě se může lišit. „Při sjednání rizika přesně lokalizujeme místo pojištění a jeho zařazení do tarifních zón, podle kterých se odvíjí i výše pojistného. Může se lišit až o dvacet procent,“ uvedla Renata Čapková z České podnikatelské pojišťovny.

„Některé pojišťovny logicky zohledňují i reálný výskyt povodňových škod v místě. Individuální klasifikace rizika je možná, pokud je doložen věcný důvod, například pevné protipovodňové zábrany, které prozatím nebyly v modelaci zohledněny, či výrazná terénní vyvýšenina,“ řekl Marek Vích z Kooperativy.

Povodňové mapy podle něj zohledňují i riziko vzniku tzv. pluviální povodně, kterou způsobují přívalové deště. „Projevuje se to v povodňových zónách a cenový dopad na pojistné smlouvy je zcela shodný (jako při klasických povodních),“ dodal Vích.