Tato částka však není definitivní, protože se ministerstvo spravedlnosti zabývá dalšími žádostmi o odškodné, které podal Ignačák a Petr Sova, jehož policie považovala za hlavního organizátora údajné trestné činnosti. Podle informací Práva se jejich nároky pohybují v řádech miliónů korun.

Ignačák se stal pravděpodobně nejznámější tváří celé kauzy, jelikož strávil rok a čtvrt ve vazbě. Proti věznění a samotným podmínkám uvnitř nápravného zařízení držel hladovku. Kvůli jeho případu mnohokrát v ulicích demonstrovali anarchisté.

Do vězení se dostal hned po policejní razii, kterou tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu rozjel v dubnu 2015. Propuštěn byl v září 2016 poté, co Ústavní soud konstatoval, že justice chybovala a jeho pobyt ve vazbě byl již od května zbytečný. Trestní řízení místo toho mohl absolvovat na svobodě.

První spor skončil smírem

Kvůli několikaměsíčnímu nezákonnému pobytu ve vazbě Ignačák podal žalobu na stát, v které požadoval přes 300 tisíc korun. Jak nyní Právo zjistilo, spor nedávno skončil smírem obou znesvářených stran.

Dohoda zní tak, že stát Ignačákovi vyplatí 226 500 korun jako odškodné a dalších více než 14 tisíc korun za náklady řízení, potvrdila v pátek mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcela Pröllerová.

Ve hře jsou však částky mnohem vyšší. Sova s Ignačákem totiž po pravomocném zproštění obžaloby podali k ministerstvu spravedlnosti žádosti o odškodnění, které se týkají celého trestního stíhání od počátku až do posledního osvobozujícího rozsudku, který padl letos v březnu.

Martin Ignačák (vlevo) spolu s Petrem Sovou

Martin Ignačák (vlevo) spolu s Petrem Sovou na archivním snímku

FOTO: Petr Horník, Právo

Advokát Ignačáka Ondrej Štefánik nechtěl žádost o odškodnění příliš komentovat. „V tuto chvíli nejsem oprávněn sdělit jakékoliv podrobnější informace, jelikož k tomu nemám svolení klienta,“ vysvětlil Štefánik. Po vynesení definitivního rozsudku však naznačil, že po státu budou požadovat „citelné“ odškodné.

Advokát Sovy Petr Šťastný pro Právo v pátek uvedl, že budou chtít odškodné, které se pohybuje v „nesymbolické výši“. „Statisíce to určitě nejsou, jdeme přes jeden milión korun, ale nechtěl bych být přesnější, protože nemám mandát od klienta,“ naznačil Šťastný.

Sova byl ve vazbě osm měsíců. Na svobodu se dostal předčasně jen díky justiční chybě, jelikož státní zástupci nepodali včas návrh na prodloužení vazby.

Nálepka teroristy

Šťastný upozornil, že nechtějí odškodné pouze za délku pobytu v cele, nýbrž za celé stíhání, které trvalo více než tři roky. V žádosti prý zohlednil také to, že byl Sova souzen kvůli přípravě teroristického útoku. „Ta nálepka teroristy tam nějakým způsobem ulpěla, ačkoliv byl klient pravomocně zproštěn. Vnímá to velmi nepříznivě vůči své osobě,“ dodal Šťastný.

Ministerstvo spravedlnosti Právu potvrdilo, že jsou obě žádosti v šetření a doposud o nich nebylo rozhodnuto. Lhůtu na to má šest měsíců. „Samozřejmě nechci předbíhat, ale počítáme s tím, že ministerstvo nám celou částku na první dobrou nepřizná a velmi pravděpodobně se obrátíme na soud, aby rozhodl o zbytku toho nároku. Víme, jaká je praxe,“ poznamenal Šťastný.

Video

Martin Ignačák u Ústavního soudu. Archivní video

Ministerstvo totiž obvykle poškozeným přizná pouze zlomek požadované částky a o zbytek sumy se musejí soudit. Ministerstvo spravedlnosti v předchozích šesti letech vyplatilo za nezákonnou vazbu nebo nezákonné trestní stíhání odškodné ve výši 392 miliónů korun. Peníze byly vyplaceny téměř 6000 poškozeným. Na jednu žádost tak v průměru připadlo odškodné ve výši 65 tisíc korun.

Útok na vlak

Sova s Ignačákem a dalšími obžalovanými podle spisu plánovali útok na nákladní vlak s vojenským materiálem mezi pražským Radotínem a Berounem. Obžaloba tvrdila, že k tomu chtěli použít zápalné lahve, které v dubnu 2015 zakopali poblíž železničního mostu v Chuchli.

Skupina anarchistů od počátku vinu odmítala. Argumentovala tím, že případ byl policejní provokací, jelikož se do jejich skupiny infiltrovali agenti, kteří údajně tlačili na to, aby se akce odehrála. Před soudy jejich obhajoba nebyla vyvrácena, a tak museli být obžaloby zproštěni. Nad rolí policejních agentů vyjádřily pochybnosti i soudy, podle kterých při práci v utajení několikrát překročili meze zákona.