Hlavní obsah

Skokové zvýšení výdajů na obranu je nereálné, tvrdí čeští politici

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

12. 7. 2018, 18:19

Navýšit od příštího roku výdaje na obranu na dvě procenta, jak ve čtvrtek vyzval členské země NATO americký prezident Donald Trump, považují čeští politici za nereálné. Někteří v této souvislosti připomněli, že česká armáda není s to využít ani stávající rozpočet.

Miloš Zeman ve Sněmovně před hlasováním o důvěře pro druhou Babišovu vládu

Článek

Původním cílem pro dosažení dvou procent HDP byl rok 2024, s kterým podle premiéra Andreje Babiše (ANO) Praha i nadále počítá.

Poslanec Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že Trumpovy požadavky žijí stejně jako sám americký prezident zcela mimo realitu. „Ekonomicky ani technicky navyšování rozpočtu na obranu v tomto masivním a radikálním měřítku reálné není. A pak už je jedno, jestli se bavíme o čtyřech procentech do tří let nebo dvou procentech do pěti měsíců,” uvedl.

V roce 2019 bude podíl výdajů na obranu 1,17 % HDP. „Když si to vezmeme přes absolutní částku. Výdaje v roce 2013 byly 42 mld. Kč a v roce 2019 budou 65,6 mld. Kč. Za 6 let jsme navýšili výdaje na obranu o 50 %,“ řekl @AndrejBabis s tím, že 2 % z HDP dosáhne ČR do roku 2024. pic.twitter.com/LIQctozKWZ
— Úřad vlády ČR (@strakovka) 12. července 2018

Resort by nedokázal takto masivní nárůst financí pojmout, upozornil Lipavský.

Obdobný názor má další člen sněmovního výboru pro obranu Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Není to pouze o tom vyčlenit ta procenta, ale také o tom je smysluplně utratit. Není to o tom, že si vzpomenete a utratíte více peněz. Když připravujete větší akvizice, je to v řádu let,” konstatoval. Zdůraznil, že je pro větší rozpočet armády a její rychlejší přezbrojování, musí ale jít o připravené projekty.

Prezident Miloš Zeman se podle ředitele zahraničního odboru Pražského hradu Rudolfa Jindráka přihlásil k závazku dosažení dvou procent HDP. Považuje ho za důležitý, je podle něj třeba, aby byla armáda vybavena moderními zbraněmi.

Poznamenal, že se ČR zavázala k postupnému zvyšování výdajů na dvě procenta do roku 2024 a aliance je s tímto postupem srozuměna. Jindrák připomněl, že ČR nebyla adresátem dopisu, ve kterém Trump některé spojence vyzýval k navýšení peněz na obranu. Aby ČR dávala dvě procenta už od ledna je podle Jindráka nerealistické nejen z pohledu uvolnění částky, ale i kvůli legislativnímu procesu zadávání veřejných zakázek.

Ani poslanec Jan Řehounek (ANO) nepovažuje dvě procenta od příštího roku za reálná. „Armáda ČR není, bohužel, schopna nyní absorbovat ani to, co je nyní v rozpočtu, natož dvě procenta. Postupně věřím, že se zlepší,” konstatoval. Ve středečním komentáři k summitu NATO uvedl, že prioritu v Česku vidí v přípravě zakázek tak, aby byla armáda schopna absorbovat postupný nárůst.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie podle svého předsedy Tomia Okamury považuje navýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP za špatné řešení a nesouhlasí s ním. „Česká armáda potřebuje především změnit svoji koncepci, musí se změnit z malého a drahého expedičního sboru na armádu, která je určena primárně k obraně ČR a jejích hranic,” řekl Okamura.