"Každý odposlech je zásah do práv a svobod občana, tak by se s tím mělo zacházet velmi opatrně," řekl Právu šéf sněmovního kontrolního orgánu pro použití policejní operativní techniky Jiří Bílý (ODS). "Rozhodně by měla být nějaká kontrola - a nedokážu teď říci, zda naše, nebo někoho jiného nezávislého - toho, co se děje před tím, než soudce dá pod povolení razítko."

Podle něj komise kontroluje až od tohoto povolení. "Ale nevíme, zda nebyl případ vykonstruován. Já mám informace, že soudci si nedovolí nepovolit odposlech, co kdyby se pak ukázalo, že byl potřebný," dodal poslanec.

Tato představa rozhořčila předsedu teplického senátu Miroslava Čapka. "Pokud by chtěli poslanci kontrolovat oprávněnost našeho povolení u případů, kde probíhá šetření, pak to hranicí se zasahováním moci zákonodárné do výkonu soudní moci," řekl Čapek Právu.

O poslaneckém nápadu pochybuje i ministr vnitra František Bublan. "Byl by to příliš velký zásah, kdyby poslanci mohli kontrolovat činnost soudců. Téměř by se stali účastníky trestního řízení, což je nesmysl," řekl Právu.

Ne každý odposlech končí obviněním

Bílý ve statistikách postrádá přesné údaje o tom, kolik odposlechů vedlo k obvinění. "Při kontrole jsme narazili na odposlouchávaného člověka, v jehož případě soudce dokonce prodloužil odposlech na rok, aniž na konci došlo ke sdělení obvinění," upozornil. Nezdá se mu, že na 10 tisíc odposlechů ročně je jen 500 obviněných. Policie přitom tvrdí, že má 70procentní úspěšnost.

Čapek ale má jinou zkušenost: "Nikdy jsem nepovolil odposlech, který by nebyl důvodný. A když se mluví o statistikách, pak by stálo za to zveřejnit, kolik odposlechů nebylo námi soudci nařízeno." Podle svých slov, dostane-li od státního zástupce návrh na odposlech, posoudí, zda nelze důkazy o trestné činnosti získat jiným způsobem.

Jediné, v čem se poslanec se soudcem shodli, je názor, že žádný zákon nezmění situaci, pokud ho budou naplňovat nezodpovědní lidé.

Podle Čapka by poslanci měli sledovat, jak je zabezpečena evidence odposlechů, jak s výsledky policie nakládá a zda skutečně likviduje pásky, které s případem nesouvisí.

Kontrolovat, zda byly pásky zničeny, musí policejní orgán. "Soudce pouze rozhoduje o zničení, ale fyzicky u likvidace nejsme. To bychom se dostali do špiónomanie, kdybychom podezírali kdekoho, že si udělal kopii. Ochranu člověku, který se nechtěně dostal do odposlechu, dávám já jako soudce. To ať pak někdo řekne, že soudci jsou stádo nekompetentních pitomců, a tu kompetenci nám seberou. Pak ať rozhoduje někdo jiný," hájil soudce Čapek.

Někdy to nejde jinak
Příklad ze soudní praxe: V inzerci se nabízí dětská pornografie a je tam telefonní číslo na mobil. Svědčí to o závažném trestném činu. Jestliže inzerát byl podán anonymně a není nijak možné identifikovat dotyčnou osobu, pak je důvod k odposlechu uvedeného čísla. Ale jestliže inzerát v redakci podal někdo, koho si pracovnice inzerce velice dobře zapamatovala, je schopná ho přesně popsat, pak lze policejní prací pachatele nalézt i bez pomoci odposlechu.