Školy letos potrápilo nové nařízení EU o ochraně osobních údajů, v příštím školním roce se začnou zase připravovat na dlouho očekávanou reformu financování, která by měla většině škol ulehčit.

Vysvědčení s elektronickým kódem je od letoška povinné pro absolventy základních škol. QR kód na vysvědčení si stačí vyfotit mobilem a ten pak odkáže na stránky, na nichž po zadání hesla objeví osvědčení o splnění povinné školní docházky.

Doplněno může být i o celkovou klasifikaci a další podrobnosti. QR kód ale mohou mít i ostatní ročníky, pokud se k tomu vedení školy odhodlá.

Digitální žákovská

Některé školy jsou s modernizací mnohem dále. Například rodiče dětí z pražské ZŠ Hanspaulka se zřejmě při pohledu na vysvědčení nezděsí. Žáci zde mají elektronické žákovské knížky, pod unikátním kódem si může rodič průběžně kdykoliv kontrolovat prospěch své ratolesti.

„Rodič může průběžně sledovat známky, je tam i informace, jakou váhu ta známka má. Takže odpadá to, že někdo pořád zapomínal žákovskou, a nakonec se ukázalo, že v ní jsou známky, o kterých rodiče vůbec nevědí,“ řekla Právu ředitelka školy Marie Pojerová.

„Aplikace je propojená i s třídní knihou. Rodič si tedy může zkontrolovat docházku, jestli dítě není za školou. Touto cestou posíláme rodičům i různá sdělení. Toto hodnotíme velmi dobře,“ pochvalovala si.

Jsou ale i školy, kde děti ani nevědí, co to známkování je. Na vysvědčení rodič nenajde žádné číslo, které by hodnotilo úspěchy uplynulého roku. Předměty a chování jsou hodnoceny slovně, takže se rodič podrobně dozví vše o silných a slabých stránkách dítěte.

Učitelé, kteří se na to dali, si to pochvalují. Spolupráce s rodiči se tím posiluje, kantor si více všímá dětí a snáze pak může pracovat na jejich rozvoji. Někteří rodiče jsou ale zvyklí na známkování a vyžadují ho. I proto se slovní hodnocení šíří pomalu. Podle České školní inspekce využívalo loni slovní hodnocení 6,5 procenta škol, předloni jich bylo 4,4 procenta.

Školy vyděsilo nové nařízení EU o ochranně osobních údajů, známé pod zkratkou GDPR. Obavy se nesly kolem další byrokracie se sháněním souhlasů rodičů ke každé fotografii, sankcí za porušení ochrany a další finanční zátěže, která by se pojila se zavedením speciální pozice dohlížitele. Školy se také bály, že už nebudou moci vyvěšovat žádné fotky.

Nakonec se ujasnilo, že reportážní fotografie se zveřejňovat mohou, ale třeba u fotky chlapce kopajícího do míče by neměl být popisek František Novák. Souhlas rodičů bylo možné vyřídit jediným podrobně sepsaným formulářem a s dohlížitelem se každá škola vypořádala po svém.

Co mohlo v uplynulém roce potěšit, bylo 15procentní navýšení tarifních platů pedagogů. Mnozí si od listopadu polepšili o více než tři tisíce měsíčně.

Skončí honba za každým žákem

V příštím školním roce by se po pololetí měly tarifní mzdy zvýšit o dalších deset procent, což by znamenalo, že by si učitelé polepšili o 2000 až 3500 hrubého měsíčně. K tomu by se ještě posílila o pět procent netarifní složka platu. Počítá se s dalším výrazným navyšováním mezd v průběhu dalších tří let, takže v roce 2021 by se měl průměrný plat pedagoga pohybovat kolem 45 tisíc.

Významnou změnou, na kterou se už léta čekalo, je reforma financování. Ta začne nabíhat v roce 2019 a v roce 2020 už má fungovat s definitivní platností. Změna spočívá v tom, že školy už nebudou dostávat peníze na provoz výhradně podle počtu dětí, ale také podle počtu odučených hodin.

Na dosavadním systému byly bity menší školy s malými kolektivy, jiné školy zase přijímaly nadměrně mnoho žáků. Některé SŠ se tak bály vyhazovat mladé delikventy, jiné třeba přijímaly i žáky, kteří na studium neměli a nedokončili je.

Na střední školy přicházejí každým rokem silnější ročníky, takže válka o studenty bude také polevovat. V příštím školním roce už by se ale měli prvňáci na SŠ soustředit více na matematiku. Podle zákona budou z obávaného předmětu povinně maturovat, kromě toho i z angličtiny a češtiny. Je otázka, jak se k povinné matematice postaví zákonodárci.