Hlavní obsah

Dálnice rychleji, domy snadněji. Sněmovna posvětila změny pravidel u nové výstavby

Novinky, Renáta Bohuslavová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Poslanci v pátek schválili zákon umožňující zrychlit dopravní, železniční i vodní a další klíčové stavby státu. Změna zákona o liniových stavbách zavádí i možnost zahájit stavbu na cizím pozemku dřív, než se vyřeší případný spor o výši náhrady za jejich výkup. V rámci změn se rovněž zjednoduší proces vyřízení žádostí při stavbě rodinných domů.

Foto: Aleš Pelikán, Právo

Výstavba silnic a dálnic zrychlí díky snazšímu výkupu pozemků. Ilustrační foto

Článek

Zákon podle jednoho z předkladatelů Martina Kolovratníka (ANO) popisuje proces směrem k výkupu pozemku při stavbě silnic, dálnic či železnic. „Velké stavby bychom měli být v průměru schopni zrychlit o tři až pět let,” řekl krátce po přijetí.

Norma obsahuje i seznam prioritních staveb. Mezi ně patří vybrané dálnice, silnice I. třídy, železnice, metro i nové oplocení pražského Letiště Václava Havla. Miroslav Kalousek (TOP 09) ale upozornil na to, že seznam není pro vládu ani ministerstvo dopravy závazný a vláda si sama může později rozhodnout, kterou stavbu zahájí.

Ačkoli zákon prošel ve Sněmovně hladce, výhrady se objevovaly především od Pirátů. Ti chtěli ze seznamu prioritních staveb vyjmout vodní díla – plavební stupeň Děčín a Přelouč. Podle poslankyně Dany Balcarové tyto stavby ohrozí životní prostředí i ekonomiku a prosazují ho podle ní jen určité podnikatelské skupiny.

Tuto kritiku však ostatní strany smetly s tím, že je třeba pro přijetí takto důležitého zákona dělat kompromisy a toto patří mezi ně.

Mezitímní rozhodnutí a fikce souhlasu

Důležitý je podle poslanců tzv. institut mezitimního rozhodnutí, které může být uplatněno v rámci seznamu prioritních staveb. Stavba by mohla začít a pokračovat nezávisle na sporu o výši náhrady za pozemek. Vyvlastnitel by po splnění podmínek požádal o toto rozhodnutí, úřad by v prvním kroku dovolil zahájit stavební práce a ve druhém by se řešil případný spor o výši náhrady.

Podpory se dočkal návrh ústavněprávního výboru, který do novely vkládá tzv. fikci souhlasu. Týkat se bude přípravy dopravních, energetických a dalších staveb, na něž se zákon o urychlení výstavby vztahuje.

Pokud by úřad nevydal závazné stanovisko do 60 dnů, mělo by se za to, že nemá námitek. Má to donutit úřady, aby svá stanoviska vydávaly včas. Toto pravidlo ale nebude platit při vydávání závazných stanovisek při posuzování vlivů na životní prostředí, tj. při procesu EIA.

Zrychlení stavebních řízení u drobných staveb

V rámci novelizace se podařilo prosadit i zrychlení stavebních řízení u drobných staveb. Dlouhý proces kritizovali především Starostové. „Stávající situace je taková, že na stavební povolení lidé čekají i 55 týdnů. A to kvůli složitému byrokratickému procesu, protože žádost musí být posouzena nikoli jen úředníkem na stavebním úřadě, ale i úředníkem z obce s rozšířenou působností,“ uvedl již dříve místopředseda STAN Vít Rakušan.

To nyní mizí a lidé si pro stavbu rodinného domu nebo studny budou muset vyřídit stanovisko jen od příslušného stavebního úřadu.

Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek také upozornil, že zákon přináší výhody i pro zemědělce. Pokud na jejich území během procesu výstavby dojde ke zničení úrody, tak mají nárok na dvojnásobek škody.

Reklama

Výběr článků

Načítám