Blücher se na soud obrátil s tím, že se u českých soudů marně domáhal rozsáhlých pozemků a nemovitostí své rodiny na severní Moravě, zestátněných po roce 1948. Blücher požadoval více než 400 miliónů korun jako náhradu za nevydaný majetek, odškodnění za morální újmu a náhradu nákladů řízení. Štrasburský soud ale jeho návrh zamítl.

Poprvé Česko uspělo již před více než pěti lety, v listopadu 1999, kdy svůj spor s Českou republikou prohrála firma Špaček. V následujících 41 kauzách ale Česko prohrálo, v dalších 10 případech pak uzavřelo smír.

Nicolaus Blücher,který žije ve Švýcarsku, získal zpět české občanství v prosinci 1992 a vzápětí požádal o vrácení nemovitostí v Hrabové, Výškovicích a Horní a Dolní Polance, jež mu v roce 1974 odkázal jeho bratranec Alexander Blücher. České úřady i soudy včetně Ústavního ale jeho nároky neuznaly.

Blücher se proto obrátil na štrasburský soud a stěžoval si, že Česko porušilo jeho právo na majetek a také jeho právo na spravedlivý proces.

První část jeho stížnosti ale soud vloni v srpnu označil za nepřijatelnou a rozhodl, že bude zkoumat pouze otázku, zda se mu u českých soudů dostalo řádného procesu. Po zvážení všech okolností případu pak evropský soud dospěl k jednomyslnému závěru, že Blücherovo právo na spravedlivý proces porušeno nebylo.

Kromě výhry ještě smír

V další včera zveřejněné kauze pak Česko uzavřelo smír. Stěžovatelé, manželé Františka a Jaromír Netoličtí, si ve Štrasburku stěžovali na porušení svého práva na pokojné užívání majetku.

Podle restitučního zákona totiž byli povinni vydat původním vlastníkům část nemovitostí, které nabyli během minulého režimu na základě darovací smlouvy. Na základě dohody jim česká vláda zaplatí 240 tisíc korun jako náhradu veškeré možné újmy a nákladů řízení.

Se stížností na český stát se ročně obrací do Štrasburku stovky českých občanů a rok od roku jejich počet stoupá. Zatímco v roce 2002 bylo na ČR podáno 465 stížností, v roce 2003 již 874 a v minulém roce pravděpodobně již více než tisíc. Soud se ale skutečně vážně zabývá jen zlomkem z nich. Podle informací vládního zmocněnce Víta Schorma se tak od roku 1993 až dodnes stalo jen ve dvou stovkách případů.