Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (ANO) mluvila před senátory o nebojových, mírových a výcvikových misích. Vycházejí podle ní ze závazků k Severoatlantické alianci a k Evropské unii a mají přispět k omezení terorismu i migrace. „Návrh je plně v souladu s bezpečnostní strategií České republiky,” zdůraznila ministryně.

Občanští demokraté se pozastavili nad tím, že plán předkládá vláda v demisi, jejich senátoři jej ale podpořili. „Pokládáme za daleko důležitější, abychom se chovali jako důvěryhodný partner našich spojenců,” uvedl Jiří Oberfalzer (ODS).

Česko by mělo ještě letos podle vládního plánu vyslat do Iráku, Afghánistánu a Mali až o 275 vojáků víc. Příští dva roky by se armáda měla podílet na stejných misích jako nyní. Ve druhé polovině roku 2019 by navíc měli vojáci střežit vzdušný prostor nad Pobaltím, a to v počtu do 95 příslušníků. Posílené zahraniční operace by stály ministerstvo obrany 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně.

Podmínku KSČM řeší Babiš s Filipem

Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí účastnilo až 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba na Golanech, Sinaji nebo v Kosovu. Podle návrhu by se jejich počet měl ještě letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by v misích mohlo působit až 1096 českých vojáků.

Širší vedení KSČM v sobotu oznámilo, že pokud bude programové prohlášení vlády ANO s ČSSD obsahovat závazek na posílení armádních misí, komunisté kabinet nepodpoří. Návrh programu obsahuje slib na posílení české přítomnosti v Afghánistánu a v Iráku. Hovoří se v něm i o přispívání do vojenských sil NATO v Pobaltí či do sil rychlé reakce.

O působení českých vojáků v cizině ve čtvrtek večer jednají předsedové ANO a ČSSD Andrej Babiš a Jan Hamáček s šéfem KSČM Vojtěchem Filipem. [celá zpráva]