Zařízení bývá domovem až čtyřiadvaceti chlapců ve věku od sedmi až do devatenácti let se závažnými poruchami chování s nařízenou ústavní či ochrannou výchovou. V areálu instituce navštěvují i základní a střední školu, kde mohou získat výuční list v oboru kuchař-číšník.

Právo má výsledky kontrol k dispozici. Vyplývá z nich, že ústav se stal neutěšeným místem bující a neřešené šikany, nedostatečné terapeutické práce s dětmi a nudy, která vyvolávala v chovancích napětí a agresivní chování.

Nejzávažnější bylo tolerování šikany ze strany vychovatelů, pedagogů a vedení ústavuze zprávy školní inspekce

Inspektoři na to opakovaně upozorňovali zřizovatele ústavu, tedy ministerstvo školství. Ve Žluticích byli za posledních pět let čtyřikrát, z toho loni hned dvakrát. Jenže systémové chyby, jako byla například i nedostatečná kvalifikace učitelů či vychovatelů, se dařilo odstranit jen částečně.

V čele ústavu byla téměř 19 let ředitelka Michaela Castková. Svůj post opustila až letos v únoru na svou žádost, víc než půl roku poté, co inspektoři loni na přelomu května a června provedli poslední zlomovou kontrolu. Zjistili, že situace v ústavu se jen zhoršuje, místo aby ředitelka předtím zjištěná pochybení postupně napravovala.

Inspektoři jí například vyčítali, že ignorovala i upozornění od vychovatelů či psycholožky na případy šikany mezi dětmi nebo že se nezabývala podněty chlapců například o nevhodném chování pedagoga vůči dětem.

Přijeli na udání

Školní inspektoři se tehdy na místo znovu vypravili na základě udání z jara loňského roku. To přišlo jen pár měsíců poté, co byli v lednu v ústavu na kontrole.

„Šlo o anonymní podnět, který upozorňoval na řadu záležitostí, například i na neřešení rozvíjející se šikany mezi chlapci, zaměstnávání nekvalifikovaných pracovníků, fyzické napadení chlapce vychovatelem, skutečnost, že ředitelka neřeší obdobné situace, že v zařízení není bezpečné prostředí,“ popsal Právu náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrýs.

Žlutice z kontroly, která následovala, vyšly bledě. „V zařízeních tohoto typu se problémů, i z logiky toho, jací jsou tam klienti, objevuje samozřejmě více, pravdou ale je, že ve Žluticích byla situace velmi špatná,“ shrnul Andrýs.

Nový ředitel

Od letošního února má ústav nového ředitele Jana Kubáta. Jestli se tam situace zlepšila, však není jasné. Nové vedení s Právem nechtělo hovořit.

Ministerstvo tvrdí, že od listopadu loňského roku, tedy až po zhruba dvaceti letech jeho fungování, „byla nastavena častější komunikace s ústavem“. Prý se také snaží najít kvalifikovaný personál. Někteří z původních klíčových pracovníků v ústavu podle všeho zůstali.

Na otázku, proč ministerstvo po loňské zprávě inspekce aspoň nepozastavilo činnost ústavu, argumentovala mluvčí úřadu Jarmila Balážová nedostatkem podobných míst v daném regionu.

„Zařízení je po celý rok téměř naplněné, nelze jej tedy zrušit. Navíc je nezbytné zohlednit u dítěte dostupnost původní rodiny. Již v této době evidujeme nedostačující lůžkové kapacity v Karlovarském kraji,“ řekla Právu Balážová.

Nejhodnějšími chovanci i agresoři

Inspektoři loni přišli i na to, že jednotliví pracovníci ústavu, tedy vychovatelé a učitelé, spolu téměř nekomunikují. Nastávaly tak paradoxní situace, kdy chlapce, který se dopustil ve škole nějakého prohřešku, pak vychovatel v domově odměnil.

„Plný počet samostatných vycházek stanovených ve vnitřním řádu a finanční odměnu za splněný bodový limit (body dostávali chlapci za způsobné chování – pozn. red.) dostává třeba i chlapec, který napadl vychovatele či jiné dítě v zařízení,“ stojí v poslední zprávě.

Nejzávažnějšími zjištěními bylo tolerování šikany mezi chlapci ze strany vychovatelů, pedagogů a vedení ústavu. „Z rozhovorů s dětmi vyplynulo, že někteří vychovatelé svým jednáním opakovaně umožňují dětem, aby se negativně projevovaly vůči jiným dětem,“ stojí v textu.

Ročně na 180 útěků

Castková podle školní inspekce neřešila ani množství případů, kdy děti utekly z vycházky nebo využily chvíle, kdy měly například vynést odpadky. Před třemi lety Žlutice evidovaly 125 útěků na 19 dětí, o rok později to už bylo 179 útěků na 31 dětí při podobné naplněnosti zařízení.

Inspektoři ředitelce také vyčítali to, že se příliš nevěnovala začínajícím pracovníkům, o které navíc byla velká nouze. Ti se pak prý dopouštěli chyb, na které je ovšem nikdo neupozornil. V noci například zamykali děti na pokojích nebo používali zdravotní zařízení jako samotku.