Článek
Firma si stěžovala na to, že nemovitost získala v dobré víře příklepem ve veřejné dražbě v polovině ledna 2016. V únoru ale nemovitost zajistila policie, přestože firma nemá nic společného s trestním řízením, kvůli kterému policisté o zajištění rozhodli. Zpětné zajištění nemovitosti podle firmy odporuje zákonu, ústavním principům a zásadám demokratického právního státu.
Soudci ÚS při posouzení případu zdůraznili, že zajištění věci je významným zásahem do práv vlastníka, a proto nemůže být rozhodování o něm pouhým formalismem. „ÚS nezpochybňuje, že k zajištění věci, která je v držení či ve vlastnictví třetí osoby, obecně vzato dojít může. Nicméně v každém jednotlivém případě by měla být zřejmá souvislost mezi trestním řízením a zajištěnou věcí,“ upozornili soudci.
„Pokud dojde k zajištění takto nabyté nemovitosti, musí být takový postup řádně odůvodněn. Zcela hypoteticky si lze kupříkladu představit situaci, kdy pachatel trestného činu zneužije institut veřejné dražby k tomu, aby předmět dražby převedl na osobu, s níž je spolčen. V opačném případě jde o porušení práva na spravedlivý proces,“ dodali soudci.
Případ se tak vrací opět na začátek k Okresnímu soudu v Liberci, který bude při svém rozhodování vázán názorem ÚS.