Kontrola odhalila jak nedostatky v systému podpory bydlení, tak v nastavení jednotlivých nástrojů. Dopady těchto nástrojů navíc MPSV nevyhodnocovalo, uvedl v pondělí ve zprávě NKÚ.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na podporu bydlení nízkopříjmových či jinak ohrožených skupin obyvatel v letech 2012 až 2017. Konkrétně prověřil sociální práci, sociální služby, příspěvek a doplatek na bydlení a podporu lokalit při řešení sociálního vyloučení.

Podpora v oblasti bydlení zahrnuje množství nástrojů, které má v kompetenci řada subjektů státní správy i samosprávy. Podle NKÚ působí pomoc ze strany jednotlivých subjektů často izolovaně a bez vzájemné provázanosti. „Ne vždy jsou provázány i ty nástroje, které spadají pod jeden resort, v tomto případě MPSV,” uvedl NKÚ.

Dávky příjemce nemotivují

Množství vyplacených peněz rostlo, v roce 2012 MPSV rozdělilo více než osm miliard korun, v roce 2016 to bylo přibližně 13,7 miliardy korun. „I přes takto velký objem peněz vzrostl počet sociálně vyloučených lokalit,” uvedl NKÚ. Podotkl, že v roce 2006 existovalo v Česku 310 těchto lokalit, ve kterých žilo 80 000 lidí, v roce 2015 šlo už o více než 600 sociálně vyloučených lokalit se 115 000 obyvateli.

Nástroji, skrze které MPSV rozdělilo většinu peněz na podporu bydlení, jsou příspěvek a doplatek na bydlení. „Tyto podpory snižují množství lidí ohrožených chudobou, příčinu problému řešit nepomáhají,” odhalila kontrola.

Z ní vyplynulo, že ani jedna z těchto dávek příjemce nemotivuje - osoba bez příjmů dostává více než osoba s určitými příjmy, zároveň příspěvek a doplatek na bydlení stát vyplácí po neomezenou dobu. Ukázalo se také, že stále existují možnosti, jak v rámci této pomoci čerpat více peněz, než na kolik by měl mít příjemce skutečně nárok, uvedl NKÚ.

Dalším nástrojem, který má pomoci řešit bytovou nouzi občanů, je sociální práce. Pro sociální pracovníky úřadu práce a sociální pracovníky obecních úřadů nejsou podle kontroly jednoznačně rozděleny kompetence. Zákon o sociálních pracovnících nebyl dosud přijat.

Připravujeme změny, hájí se ministerstvo

Na podporu sociální práce MPSV v letech 2015 a 2016 rozdělilo krajům a obcím i účelové dotace 550 miliónů korun, a to hlavně proto, aby se zvýšil počet sociálních pracovníků. Množství pracovníků se ale nezvýšilo, stále jich bylo zhruba 1500, což není ani třetina z optimálního počtu. Na podporu sociálních služeb MPSV v letech 2012 až 2016 vyplatilo 4,3 miliardy korun. Dopad dotací resort nevyhodnocoval, uvedl NKÚ.

Podle ministerstva výsledky šetření odrážejí situaci za předchozího vedení resortu. Současné vedení chystá řadu změn, které v této oblasti situaci zlepší, sdělil mluvčí MPSV Vladimír Řepka. Vedení ministerstva podle něj chystá předložit zákon o sociálních pracovnících a novelizací projde také zákon o sociálních službách.

Již nyní ministerstvo jedná s kraji, aby byla také nastavena jednotná platforma sdílení dat a byly propojeny informační systémy s cílem koordinovat sociální služby a sociální práci. „Všechny navrhované změny mají jednoznačně za cíl konkrétně a závazně vymezit kompetence, ale současně standardizovat výkon sociální práce mezi jednotlivými složkami státní správy tak, aby došlo k zabezpečení systematického a koordinovaného přístupu ke klientovi,” sdělil mluvčí.

Vláda: Údaje jsou zjednodušující

Kontroloři se zaměřili i na Agenturu pro sociální začleňování, která je vládním nástrojem. Obcím pomáhá poradenstvím. „Přestože má agentura působit v rámci sociálního začleňování včetně bydlení, nedisponuje pravomocemi a kompetencemi. Spolupráce s ní je dobrovolná, zájem lokalit o spolupráci od roku 2012 postupně klesá,” zjistil NKÚ.

Podle mluvčí vlády Barbory Peterové je informace o klesajícím zájmu zjednodušující, protože NKÚ vychází z počtu odmítnutých obcí. „V současné chvíli spolupracuje agentura s asi dvojnásobným počtem obcí, než tomu bylo v minulosti,” uvedla.

Změna podmínek spolupráce pak podle ní vedla k tomu, že obce dostávají od agentury větší podporu již při přípravě přihlášky. Počet odmítnutých se tak logicky snížil, dodala.