„Některé děti nezvládají český jazyk, natožpak anglický. A pak ještě druhý cizí jazyk… Podle mě to nebyla dobrá volba,“ řekla Právu ředitelka ZŠ Za Nádražím v Českém Krumlově Dana Hoššová.

„Dřív jsme druhý cizí jazyk měli jako volitelný, takže si ho vybíraly jazykově nadané děti. Ale když je to povinné, tak to pro řadu dětí vůbec není přínosné. Obzvláště pokud se pak hlásí do učebního oboru, kde je jen jeden cizí jazyk,“ dodala.

Škola ředitelky Hoššové dětem na druhém stupni mohla kromě volitelného druhého jazyka poskytovat třeba cvičení v češtině nebo matematice. Ale rozsah hodin není nafukovací, a tak tyto možnosti zmizely, ačkoli je část dětí potřebovala víc.

Za pravdu jí dává i Vladimír Fiedler, ředitel Masarykovy ZŠ a MŠ Žalhostice na Litoměřicku v Ústeckém kraji. „Určitě je dobře, že se v našem regionu učí němčina. Ale pro některé děti je hraniční už ten jeden cizí jazyk. Lepší je žáka od němčiny osvobodit s tím, že by se doučoval v předmětu, kde to potřebuje,“ řekl Právu.

V krajních případech nemusí žák na hodiny druhého cizího jazyka docházet. Místo toho se má zdokonalovat v prvním jazyce, což je zpravidla angličtina. Ale podle ředitele Fiedlera je prokazování nezpůsobilosti příliš složité, přičemž by snad mohla stačit konzultace s rodiči a jejich souhlas.

Zrušily se jiné předměty

Martin Černý, ředitel přerovské školy Velká Dlážka 5, zalitoval, že kvůli povinnému druhému cizímu jazyku musela škola zrušit volitelné předměty. Většina si sice beztak vybírala druhý cizí jazyk, ale ostatní děti přišly o své zájmové předměty. „Je to zadání státu a s tím nic nenaděláme,“ posteskl si Černý.

Povinnost učit dva cizí jazyky mají i speciální školy, mnohé musely shánět i nové učitele. A právě v těchto školách je nejvíc žáků, kteří výjimku potřebují.

„Jsme v pohraničí, tak jsme zavedli němčinu. Na školách, jako je naše, půlka dětí zápasí s češtinou. Díky počítačům nějak zvládají i základy angličtiny. Co si odnášejí z němčiny, nevím. Pár slovíček, základní fráze dostanou, to asi ano,“ zapochybovala ředitelka ZŠ Ostrov na Karlovarsku Pavlína Zapletalová. „Pokud dostanou omluvenku na němčinu, tak se musí cvičit v angličtině. A to pak mají víc hodin angličtiny než češtiny, což je do nebe volající. Možná by se spíš měly věnovat mateřštině,“ domnívá se.

V řadě škol si však rozšíření jazykových možností pochvalují. „Výuku němčiny a španělštiny, na kterou máme rodilou mluvčí, jsme nabízeli už předtím. Ale až od osmé třídy, nyní je už od sedmičky,“ řekla Právu Blanka Chuchlerová, ředitelka ZŠ Hostivař v Praze. „Rodiče jsou rádi, že mají chytřejší děti šanci mluvit více jazyky,“ dodala.