Článek
Nehoda tehdy patřila k nejtragičtějším událostem velikonočního víkendu. Stala se nedaleko Skřipova na Opavsku. Řidiči při dechové zkoušce naměřili víc než jedno promile, údajně šlo o zbytkový alkohol. Žena se starším synem podlehli svým zraněním na místě, mladšího syna eskortoval vrtulník. Sám omilostněný byl při nehodě zraněn lehce, převezen byl do nemocnice v Ostravě. [celá zpráva]
Kauzu jako první řešil Okresní soud v Opavě, který kromě zákazu řízení a náhradě škody uložil řidičovi domácí vězení pokrývající prakticky veškerý nepracovní čas. Důvodem bylo zejména to, aby mohl zůstat s mladším potomkem. Zohlednil i další polehčující okolnosti, třeba přímluvu obce, farnosti i příbuzných.
Řidič dodávky vyjel ze silnice a narazil do stromu.
Odvolací Krajský soud v Ostravě ale změnil trest na čtyři roky vězení nepodmíněně. Zdůraznil, že řidič odpovídá za smrt dvou členů rodiny při zásadním porušení dopravních předpisů. To později potvrdil i Nejvyšší soud.
Zvrat v kauze přinesl Ústavní soud
Zvrat v případu mohl přinést už verdikt Ústavního soudu (ÚS), který se otce loni v srpnu zastal slovy, že „v tomto zcela výjimečném případě by měla trestní represe z části ustoupit důvěře, lidskosti a především nejlepším zájmům dítěte”. Vyslovil se pro to, aby byl muži udělen již dříve navržený dvouletý trest domácího vězení.
Podle ústavních soudců krajský soud svůj zpřísňující zásah napoprvé dostatečně nezdůvodnil. „Podle našeho názoru je nešťastné, aby stěžovatel pobýval čtyři roky ve vězení, když se po tu dobu může věnovat výchově svého mladšího syna, může o něj pečovat,” okomentoval rozhodnutí ústavní soudce zpravodaj Ludvík David.
Krajský soud se však vzepřel a verdiktem ÚS se neřídil. Trest muži pouze zmírnil, a to na tři a půl roku. Muž tak nakonec definitivně putoval za mříže i přesto, že mladší, tehdy tříletý, syn byl po tragické ztrátě bratra a matky na otce o to více fixovaný. Dosud se o chlapce starali rodiče zesnulé matky.
(Smrtí své ženy a syna) je doživotně a nejpřísněji potrestán především on a jeho druhý nezletilý syn
Zbytek trestu muži Zeman prominul. Nadále však zůstává v platnosti sedmiletý zákaz řízení, který si od soudu také odnesl, a zřejmě i povinnost zaplatit vysoké odškodné pozůstalým zesnulé ženy. „Jsem neskutečně šťastný a díky za toho kluka,” řekl s pohnutým hlasem České televizi.
Zeman ústy svého mluvčího Jiřího Ovčáčka své rozhodnutí hájil podobně jako ústavní soudci. „Omilostněný svým činem sice způsobil neodčinitelný následek - smrt dvou osob, ale vzhledem k tomu, že se jednalo o nejbližší členy jeho vlastní rodiny (manželku a syna), tak jejich úmrtím je doživotně a nejpřísněji potrestán především on a jeho druhý nezletilý syn,” uvedl ve čtvrtek Ovčáček. [celá zpráva]
Zeman milostmi šetří
Čtvrteční Zemanova milost byla devátá za jeho pětileté funkční období. Většinu z nich udělil z humanitárních důvodů, jak při ujetí se prezidentského úřadu slíbil. Výjimku udělal nejen u aktuální milosti, ale například i u omilostnění dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka či matky, za níž se v minulosti přimlouval i Vatikán.
Prezident republiky udělil milost: https://t.co/KIbKGz1i25
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 1. března 2018
Zemanovi porevoluční předchůdci na Hradě Václav Havel a Václav Klaus udělili mezi lety 1993 a 2013 celkem 1659 milostí, ať už šlo o prominutí či změnu trestu nebo zastavení trestního stíhání. Zhruba tři čtvrtiny z nich (1247) připadly na Havlovo úřadování (1993 až 2003). V letech 1993 až 1997 udělil 902 milostí, mezi lety 1998 až 2002 pak 345. Nejvíce lidí omilostnil v letech 1994 (407) a 1995 (107).
Klaus udělil za desetiletého úřadování na Hradě (2003 až 2013) individuální milost 412 lidem. Za první pětiletý mandát prominul trest 218 lidem, ve druhém sáhl ke stejnému kroku ve 194 případech. Nejvíce milostí (69) udělil Klaus v roce 2009.
Havel uděloval milosti také jako federální prezident, celkem jich bylo 601. Poslední komunistický prezident Gustáv Husák jen v roce 1988 udělil 2028 milostí.