Většinová společnost původní křesťanský obsah Vánoc stejně přetransformovala. Poslanec a evangelický duchovní Svatopluk Karásek v té souvislosti nedávno poznamenal: "Vánoce jsou svátky Boží, ne zboží..." K vánočním dnům se váže řada lidových zvyků. Patří k nim i přesvědčení mnoha českých dětí, že jim dárky nosí "ježíšek".

Zvyk stavět na Vánoce jesličky je starý sedm století a v českých zemích asi 200 let. Tradice vánočních stromků je ještě mladší. Křesťané při vánočních "narozeninách" Ježíše Krista připomínají svou víru, že je Božím synem, Vykupitelem a Mesiášem zaslíbeným Izraeli o 800 let dříve proroky. I muslimové postavu Ježíše v určitém smyslu zahrnuli do svého náboženství. Židé na "svého" Mesiáše čekají naopak dodnes.

Na Vánoce chodí ovšem do kostela nejen věřící, ale i ti, kteří víru v Boha nevyznávají nebo ji nepraktikují. Statistiky z posledních let tvrdí, že se na bohoslužbách během svátků objeví bezmála polovina z 10 miliónů Čechů, ačkoli běžně přichází o nedělích během roku do kostelů rozhodně méně než půl miliónu lidí.

Někteří lidé chodí do kostela dokonce jen jednou za rok, a to právě na Štědrý večer. I to je důvodem, proč se na některých místech jako "půlnoční" neslouží katolické mše se svatým přijímáním, ale koná se jen bohoslužba slova. Na Štědrý den se někde konají také odpolední katolické bohoslužby, aby mohly vánoční atmosféru v kostele zažít i rodiny s dětmi. Tradice půlnočních bohoslužeb je živá i v Církvi československé husitské.