„Pravděpodobnost, že se ANO dohodne s ČSSD, je vysoká. Když žádná vláda nebude, jsou ve hře předčasné volby, a to by nebylo pro ČSSD to nejlepší řešení,“ zhodnotil Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Sociálním demokratům podle něj hrozí, že pokud do vlády nepůjdou a zůstanou v opozici, nebude jejich hlas slyšet. „Bude tam řada jiných opozičních stran. Je výhodnější být ve vládě, budou výrazněji na očích, budou se moci prezentovat veřejnosti,“ míní Mlejnek.

Podobný názor má politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha. „V současné chvíli tato varianta skutečně vypadá nejreálněji, ale nic samozřejmě není jisté do podepsání koaliční smlouvy,“ podotkl.

Většina členů (ČSSD) je zatím spíše proti, takže vedení bude muset mít po ruce nějaké pádné argumentyMilan Znoj, politolog

„V současné chvíli je to nejpravděpodobnější varianta, ke které se hlásí jak komunisté, tak ČSSD i ANO. Teď jde o to najít nějakou shodu. Jde o to, aby si komunisté řekli podmínky tolerance. Programový průnik mezi ČSSD a ANO lze také najít snadno,“ řekl Novinkám Pavel Šaradín Univerzity Palackého v Olomouci.

Vzniku koalice ve složení ANO a ČSSD s podporou komunistů věří i Milan Znoj z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Je to nejvíce přijatelná kombinace z těch možných pro ANO a také pro nové vedení ČSSD, které rovněž chce jít do vlády,“ konstatoval.

Zdůraznil však, že koalici s ANO budou schvalovat delegáti sjezdu ČSSD nebo dokonce všichni členové strany. „Většina členů je zatím spíše proti, takže vedení bude muset mít po ruce nějaké pádné argumenty,“ dodal Znoj.

Rozhodnout má členská základna ČSSD

Sjezd ČSSD se bude konat 7. dubna. První část sjezdu proběhla 17. února, kde si strana zvolila nové vedení. To má podle usnesení vyjednávat s ANO o vládě. Sociální demokracie se však zároveň usnesla na tom, že v kabinetu nemá sedět trestně stíhaná osoba.

Podle Josefa Mlejnka však ČSSD z požadavku zřejmě couvne. „Už si na to připravili půdu, mají usnesení ze sjezdu, že to je zásadní problém, ale ne nepřekonatelný,“ podotkl.

„Pak je docela možné, že když v jednáních dosáhnou něčeho, co budou moci prodat, například že dokázali vyjednat mnohé ze svého programu, popřípadě obsadit nějaká významná ministerstva, tak bude kompromis, že nevidí rádi trestně stíhaného premiéra, ale něco za něco,“ nastínil Mlejnek.

Předseda ČSSD Jan Hamáček (vpravo) a místopředseda Jiří Zimola hovoří ve středu 21. února 2017 s novináři po jednání s hnutím ANO o možné vládní spolupráci.

Předseda ČSSD Jan Hamáček (vpravo) a místopředseda Jiří Zimola

FOTO: Petr Hloušek, Právo

To, že sociální demokraté ustoupí od podmínky neúčasti trestně stíhané osoby ve vládě, si myslí i Just. „Ale také myslím, že ten svůj ústupek budou chtít vyvážit třeba tím, že by oni nominovali ministra vnitra a spravedlnosti,“ řekl Novinkám.

Větší neznámá podle Justa bude, jak se k výsledkům vyjednávání, ať už budou jakékoliv, postaví členská základna ČSSD v referendu. Podle Justa je možné, že bude rozpor mezi názorem členů strany v referendu na straně jedné a poslanci ČSSD na straně druhé. „Budou to ale nakonec poslanci, kdo fakticky rozhodne o tom, zda dají vládě důvěru, a ti mají dle ústavy mandát volný a mohou se rozhodnout jakkoliv,“ dodal Just.

„Podmínka, že nemá být ve vládě Andrej Babiš, je formulována tak, že nevylučuje účast sociální demokracie ve vládě. Jenom musí mít dostatečné důvody, proč problém trestního stíhání Andreje Babiše přestane být překážkou. Pokud budou přesvědčivé důvody pro ČSSD, aby šla do vlády, pak usnesení nebude třeba ani revokovat,“ doplnil Znoj.